Levice chce neziskové nemocnice, pravice to považuje za znárodnění

Občanská demokratická strana zvolila za hlavní politické téma konce roku obranu krajských nemocnic. Ty chtějí poslanci levice novým zákonem donutit, aby se změnily na neziskové organizace. V čem je podstata sporu, to zjišťoval Zdeněk Vališ.

Dnes je v zemi asi 200 nemocnic. Třetinu z nich vlastní stát, polovinu spravují kraje či obce a zbytek jsou privátní nemocnice. Kraje získaly nemocnice od státu před dvěma roky a dosud jich 17 přeměnily na obchodní společnosti. U dalších nemocnic se na to kraje chystaly v příštím roce. Zákon, který nyní projednává sněmovna, by jim v tom měl zabránit. Počítá se s tím, že asi sto krajských nemocnic by se stalo součástí tzv. základní zdravotní sítě, ve které by zdravotní péči garantoval stát. Měly by statut neziskových organizací.

"Tento zákon má skutečně velmi vážné dopady a může znamenat velmi vážné ohrožení hospodaření krajů."

Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, foto: Autor

Tvrdí hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Problém je v tom, že dosavadní vlastníci - kraje - by přišli o kontrolu nad svým majetkem. O léčebných oborech v nemocnicích, o rozsahu zdravotní péče by rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví a o platech zaměstnanců nemocnic vláda. Kraje by ale přitom musely platit případné ztráty nemocnic. Byly by přece jejich vlastníky. Kde na to ale mají vzít kraje peníze? Mluvčí České lékařské komory Pavel Kubíček vidí ale problém jinak.

"My máme daleko větší obavy z toho, že by se ty nemocnice skutečně dostaly do soukromých rukou a zkrachovaly by. Toto rizika tady bohužel pořád je a ty kraje se nechovají stejně. Zatímco Jihočeský kraj se chová poměrně zodpovědně, tak ve Středočeském kraji to trochu děsí."

Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl takový argument odmítá. Stejně tak odmítá tvrzení ministra zdravotnictví Davida Ratha, že převody nemocnic na obchodní společnosti umožňují jejich tunelování. Jak řekl Radiu Praha, nemocnice jako obchodní společnosti přece zůstávají dál pod dohledem kraje.

Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, foto: Autor

"To je naprostý nesmysl. Zacházení s majetkem a financování je ve velmi podobném režimu, v jakém byly příspěvkové organizace. Zase je to rada kraje, kdo je odpovědný za jmenování ředitele. Rada kraje v systému příspěvkové organizace schvaluje rozpočet a také v případě obchodí organizace je to rada kraje, která schvaluje rozpočet. Tam v zásadě nejsou žádné změny. Je to dostatečně transparentní."

Petr Bendl zároveň uvádí, že dosavadní transformace nemocnic v krajích probíhaly vlastně v sebeobraně, ve snaze stabilizovat zdravotní systém, který byl zásahy z ministerstva zdravotnictví a z vlády neustále zadlužován.

"Tím mám na mysli skutečnost, že vláda svým nařízením zvedala mzdy v nemocnicích natolik, že nemocnice na to neměly. Je potřeba zvedat mzdy vždy ve vazbě na zvyšování příjmů. A to se nedělo. Proto byly kraje nuceny transformovat nemocnice na obchodní společnosti, protože takto se na ně nařízení vlády nevztahuje."

Šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek, foto: Autor

Zastánci vzniku sítě neziskových nemocnic na druhé straně argumentují tím, že stát je ze zákona odpovědný za naplnění péče o zdraví občana. Měl by tedy mít možnost kontrolovat chod nemocnic. Myslí si to i šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek.

"Krajský experiment s privatizací nemocnic, změnou v obchodní společnosti, je něco, co je mimo okruh Evropské unie. V Evropě je drtivá většina nemocnic spravována jako neziskové veřejnoprávní instituce."

Co ale bude s těmi krajskými nemocnicemi, se kterými zákon nepočítá, a které nejsou zařazeny do systému tzv. základní zdravotní sítě? To jsou mimo jiné i nemocnice, které už mají statut obchodní organizace. Podle předkladatelů návrhu zákona mají prý možnost kdykoliv se do sítě zapojit a stát se také neziskovými organizacemi. Pokud ale zůstanou obchodními společnostmi, pak jim zdravotní pojišťovny budou proplácet jen neodkladnou akutní péči. Za ostatní péči si budou klienti těchto nemocnic platit. Také z tohoto důvodu považuje ODS návrh zákona v podstatě za znárodnění. Podle právníků ODS se zákon dostává do střetu s Ústavou, protože porušuje ústavní právo na ochranu majetku a ochranu samosprávy. Pokud tedy zákon ve sněmovně většina ČSSD a KSČM prosadí, obrátí se občanští demokraté k ústavnímu soudu.