Jihlava se zaměří na český exilový film
Za dva dny začne v Jihlavě největší středoevropský festival zaměřený na dokumentární filmovou tvorbu. V několika sekcích se představí desítky domácích i zahraničních filmů, jedna z nich bude letos tématicky věnována tvorbě českých exilových filmařů.
"Pevnou součástí bývá i postava buďto z Jihlavy nebo z regionu. Měli jsem tam profesora z gymnázia, měli jsme tam zubaře a nyní je tou postavou, která reprezentuje diváky bez širšího vhledu do filmové problematiky, Veronika reynková, což je provozovatelka knihkupectví a malého nakladatelství v Havlíčkově Brodě a jinak vnučka Bohuslava Reynka,"
říká Marek Hovorka. V této sekci bude vedle snímků Miroslava Janka, Pavla Marečka například uveden snímek Manželské etudy po dvaceti letech.
"Sledujeme osudy několika kdysi mladých manželských párů po dobu 25 let. Ten film se skládá ze dvou částí: první je natočena v roce 1980-86 a druhá část v roce 1999-2005,"vysvětlila režisérka Helena Třeštíková, která je u nás průkopnicí časosběrné metody natáčení dokumentů. V rámci festivalu se uskuteční i několik retrospektiv, jedna z nich připomene tvorbu významného argentinského politického filmaře Fernanda Solanase, jiná se zaměří na tvorbu české exilové režisérky Jany Bokové. Zvláštností letos bude zvláštní sekce Do exilu.
"Letos jsme se rozhodli přidat jednu výjimečnou festivalovou sekci a to sekci Do exilu, která mapuje tvorbu Čechů, režisérů a kameramanů, kteří nepřestali natáčet poté, co emigrovali, a to vlastně v mnoha vlnách. takže uvedem třeba filmy Alexandra Hackenschmieda nebo Jiřího Weisse. Samozřejmě tam spadají filmy z druhé poliviny 20. století. Máme velkou radost, že Národní filmový archiv přímo pro Jihlavu připraví novou kopii filmu Stromy, ptáci a lidé Vojtěcha Jasného. Uvedeme film, na kterém se scénáristicky podílel Arnošt Lustig, bude uveden poprvé a za přítomnosti Arnošta Lustiga. Zároveň tam patří třeba tvorba exulantů z Kanady, třeba režisérka Dagmar Táborská nebo Emil Radok, který vytvořil pro Kanadský pavilon jedné z výstav Expo jakýsi multiscreen, který u nás není známý, a tím se zapsal velmi do povědomí a Dagmar Táborská se na tom podílela jako střihačka. Takže těch režisérů je mnoho, do Jihlavy přijede třeba Štěpán benda, což je český kameraman, který v 60. letech musel opustit zemi, kameru vystudoval v Německu a je jediný český kameraman, který spolupracoval s Jean-Luc Godardem a on bude v Jihlavě rozebírat Godardův film a třeba i dovysvětlovat, co stojí za jednotlivými záběry a jak to Godard myslel nebo nemyslel."Čím myslíte že bude tahle sekce pro české diváky zajímavá?"Myslím, že je to jedna z mála příležitostí, jak spatřit filmy, které vytvořili Češi, ale my je neznáme. Některé z nich byly uvedeny v Čechách třeba jen jednou v roce 1990 v rámci karlovarského filmového festivalu, kde na to vznikla sekce, ale od té doby se na ty filmy zapomnělo a nejsou ani součástí filmografií, nepromítají se, vůbec se o nich neví. Myslím, že už ten příběh, který vlastně všechny spojuje, je zajímavý a jakoby je vytěsňováno z českého povědomí, že emigranti tvoří podstatnou část českých dějin. Na otázku, zda jsou to ještě Češi nebo už ne, ta odpověď ve společnosti pořád není jednoznačná, a my si myslíme, že jsou, protože ty kořeny jsou určující jak pro vývoj člověka, tak pro vznik autorské tvorby."