Najde se v českém parlamentu místo pro malé strany?
Do parlamentních voleb zbývá necelý rok, ale malé neparlamentní strany se už začínají houfovat. Dolaďují se různá volební společenství, koalice a jiná účelová spojení. Mohou takováto seskupení přinést malým stranám kýžený volební úspěch? Touto otázkou zahájil Josef Kubeczka svůj rozhovor s politoložkou pražské Vysoké školy ekonomické Vladimírou Dvořákovou.
Má nějakou šanci prodrat se do Poslanecké sněmovny některá ze stávajících našich malých stran?
"Já bych viděla několik šancí. Jednu z nich rozhodně má Strana Zelených, ale doposud se mi zdá, že se tato strana profiluje takovým způsobem, že se spíše vloupává do prostoru, který již je obsazen. Pokud by Strana Zelených svůj program uzpůsobila zejména zaměřením na mladé voliče, kteří například hledají jiný, alternativní styl, když to řeknu zjednodušeně, tak si myslím, že by měla dost velkou šanci. Další šanci, která zde je, je šance získat tzv. protestní hlasy, to znamená získat voliče, kteří jsou jakýmsi způsobem frustrováni z toho systému a říkají, že neví, koho volit. Jsou to voliči, kteří velice často mění své preference a většinou spíše hlasují jakoby proti establishmentu. Vypadá to, že tento prostor se pokusí získat Vladimír Železný ze svými Nezávislými Demokraty. Jinak by tu byl možná i prostor pro alternativu liberálně demokratickou, to jsou ty neustálé pokusy vytvářet nové koalice, sjednocovat tyto strany. Pro ně je obrovským problémem, jak se vymezit vůči Občanské demokratické straně. Většinou se vymezují velmi proevropskou orientací. V oblasti sociálně ekonomické se s ODS výrazně shodují a tím mají podle mého názoru ten prostor výrazně omezený. Problém u těchto politických stran je především v tom, že nemají členskou základnu, nemají dostatek aktivistů. Na druhou stranu jakoby tím, že sjednocují malé strany, tak mají v případě vytváření jednotné kandidátky potřebu, aby každý vrcholný představitel každé z těchto stran se na této kandidátce dostal na volitelné místo. Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat příliš velký volební úspěch, okamžitě to vyvolává jakési napětí nebo třenice mezi těmi jednotlivými osobnostmi."
Kdyby se volby konaly v tuto chvíli, do sněmovny by se prosadily pouze čtyři strany a zřejmě by opět nastala patová situace při sestavování vlády. Nehrozilo by nebezpečí dohody dvou nejsilnějších stran na změně volebního systému v duchu hesla: Vítěz bere vše?
"Já si myslím, že to není tak jednoduché. Tam je důležitý zájem jednotlivých politických stran, které se navzájem hlídají. Britský princip 'Vítěz bere vše' je výhodnější spíše pro ODS, ale už méně pro sociální demokraty. Pro ně je výhodnější proporční systém, stejně jako pro komunisty. Ani u Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové si nejsem úplně jistá, jestli by princip 'Vítěz bere vše' byl pro tuto stranu výhodný. Nevím tedy, zda by tento princip mohl být přímo použit. Je možné, že by se objevil pokus zopakovat takovou tu snahu jakoby formálně zůstat v proporčním systému, ale posílit většinovou logiku tohoto systému, to znamená například zvýšit počet volebních okrsků, a v tom okamžiku je ta proporčnost velmi omezená. Nejsem si ale jistá, zda by taková shoda byla možná. Navíc tento pokus už jednou Ústavní soud prohlásil za neústavní, protože to neodpovídá ústavnímu principu proporčního systému. Hledání volebního systému, který by udržel jakousi proporcionalitu a zároveň umožnil poměrně jednodušší sestavování koaliční vlády, samozřejmě bude probíhat, protože by to možná bylo v jistém smyslu potřebné. Bude ale skutečně záležet na tom, jestli se podaří dostat do parlamentu nějaké nové straně, která by mohla být jakýmsi přirozeným spojencem,"řekla pro Radio Praha profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické.
