Stále je nejvýhodnější vzít si hypotéku

Rozhodnutí o pořízení vlastního bytu či domku vzalo minulý měsíc do vlastních rukou rekordní množství lidí. V červnu si totiž lidé vzali nejvíce hypoték v historii. Většinu z nich bezesporu přivedly k rozhodnutí nízké úroky. Zároveň se také potvrzuje dlouhodobý trend, kdy lidé dávají přednost vlastnímu bydlení. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Za jediný měsíc získaly banky podle Mladé fronty Dnes více než 3500 nových klientů, kteří využili toho, že průměrná úroková míra klesla na historické minimum, hluboko pod čtyři procenta. Klienti samozřejmě musí počítat s dalšími poplatky za vyřízení a správu hypotéky, takže celkové roční náklady se pohybují mezi pěti až šesti procenty. Každopádně měsíční splátka hypotéky klesla za poslední dva roky o téměř tisíc korun. Podle hlavní ekonomky společnosti Next Finance Markéty Šichařové ale zájem lidí o vlastní bydlení je spíše obecným trendem, i když nízké úrokové sazby dnes tak hrají svou roli.

"Je to hlavní prvek, ale rozhodně ne jediný. Myslím, že se tady jedná o takový sociologický jev. V devadesátých letech si lidé postupně zvyšovali svou životní úroveň, nejprve se snažili se dobře obléknout, potom si pořídit pořádné auto a když to všechno už měli, dali se také do toho, aby si zařídili vlastní bydlení. A tento jev bude zřetelný i v případě, že hypotéky o něco podraží, protože lidé se budou neustále snažit získat vlastní bydlení."

Podle délky fixace úrokové sazby při dvacetileté splatnosti se dnes měsíční splátka hypotéky pohybuje od 5500 do 6000 korun. A to je většinou mnohem méně než měsíční nájem bytu na volném trhu. Proč by měl člověk třeba v Praze platit deset tisíc korun měsíčně za pronájem garsoniéry, která nikdy nebude jeho, když může bydlet ve vlastním bytě a přitom platit bance méně? Na druhé straně je zřejmé, že současné mimořádně nízké úrokové sazby tu nebudou navěky. Jak už naznačila Markéta Šichtařová, jejich zvyšování je jen otázkou času. Kdy by k tomu mohlo dojít?

Markéta Šichtařová

"Já si myslím, že dlouhodobé sazby, které se používají u hypoték, by mohly začít růst na konci tohoto roku. Je sice pravdou, že už teď se spekuluje o tom, že Česká národní banka by mohla přitvrzovat svou politiku a postupně zvyšovat úrokové sazby, nicméně mezi bankami, které poskytují hypotéky, je natolik silná konkurence, že ty banky asi nepřistoupí ke zvyšování úrokových sazeb hypoték dříve než na konci roku. I potom bude pravděpodobně to zvyšování velice pomalé, myslím tak o půl, tři čtvrtě procentního bodu za půl roku."

Jak už bylo řečeno, vysoké tržní nájmy zvyšují zájem o hypotéky. Někteří lidé také přišli na to, že je velice výhodné pořídit si byt na hypotéku a pak ho pronajímat za tržní cenu. Byt je v jejich vlastnictví a z nájmu lehce zaplatí měsíční splátky bance a ještě jim pár korun zůstane navíc. Otázkou je, nakolik to platí obráceně, tedy, jak ovlivňuje rostoucí bytová výstavba výši tržního nájmu.

"Už dochází k tomu, že tržní nájemné v některých lokalitách se snižuje, protože tím, jak se hodně staví, snižuje se disproporce mezi nabídkou nových bytů a poptávkou po nových bytech. Myslím si tedy, že právě to, že jsou momentálně hodně levné hypotéky, by mohlo přispět k dalšímu poklesu tržního nájemného. A když k tomu započítáme, že bychom se také časem mohli dočkat deregulace nájemného, tak opravdu by pokles tržního nájemného mohl být v příštích letech výraznější."

Do zmíněného tržního mechanismu ale může zasáhnout ještě jeden faktor. Jen do roku 2007 platí pro Česko v Evropské unii výjimka, že bytová výstavba se zdaňuje sníženou pětiprocentní daní z přidané hodnoty. Pokud začne platit pro bytovou výstavbu základní 19ti procentní daň, dost se prodraží. Když k tomu připočteme ještě případné vyšší úrokové sazby, potom by už investice do vlastního bydlení nemusela být tak výhodná, jako se jeví dnes. Vládní činitelé sice už několikrát prohlásili, že se pokusí výjimku pro Česko prodloužit, ale nikdo neví, jak to dopadne.