Armáda prodává bunkry

Chcete mít vlastní bunkr? Tak toto přání se vám může splnit. Česká armáda totiž přichází se zajímavou nabídkou. Chce prodat drtivou většinu opevněných objektů na severní, západní a jižní hranici České republiky. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Československé opevnění bylo budováno v letech 1935 až 1938 jako součást obrany především proti hrozbě fašistického Německa. Bylo rozhodnuto, že se opevní celá hranice v délce 1500 kilometrů, ale nakonec byl plán redukován na opevnění především v oblasti mezi Ostravou a Krkonošemi. I tak mělo na konci 30. let tehdejší Československo jednu z nejlépe obrněných státních hranic. A tak se tu dnes nachází více než 200 těžkých objektů a 7000 lehkých bunkrů, tzv. řopíků, potvrdil Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.

"Armáda předpokládá, že většinu z nich bychom prodali a necháme si pouze některé větší a významnější objekty. Ty bunkry jsou většinou v dobrém stavu, protože byly vyrobeny z takových materiálů, že ani zub času se na nich příliš nepodepsal."

Jak ty řopíky vypadají?

"Řopík je většinou betonová kulovitá stavba, která byla postavena za první republiky z důvodu ochrany státní hranice. Ty rozměry se liší. Jsou řopíky s jednou místností, ale většinou mají dvě i tři místnosti."

Za to, že jsou mnohé bunkry v překvapivě dobrém stavu vděčí zejména skupinám nadšenců, kteří neváhají vložit do jejich údržby vlastní peníze i práci. Jedním z nich je i třiaosmdesátetý Jan Polášek, který se stará o pěchotní srub Obora v Darkovičkách na Opavsku. O pevnosti se zajímal před válkou i po válce.

"Hned v roce 1945. Říkal jsem si, že to musíme dát dohromady na památku, že tu něco bylo a začal jsem se o to zajímat."

A nebyl sám. Díky nadšencům a dobrovolníkům, kteří budují a zpřístupňují pevnostní muzea, jsou tyto objekty jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí. Například na pevnost Dobrošov přijde ročně 45 tisíc lidí.

Prodej pevností trochu komplikuje fakt, že jako původně tajná vojenská zařízení nebyla zanesena do katastrálních map. Nejsou ani řádně zkolaudovaná a armáda to teď napravuje. Region, kde majetkoprávní uspořádní pokročilo, je jižní Morava, uvedl Jan Pejšek. Na druhou stranu je zase výhodou, že opevnění už nejsou chráněna žádnými zvláštními předpisy. Nefigurují ani na seznamu památkově chráněných staveb.

"My preferujeme prodej vlastníkům pozemků pod těmito objekty. Pokud neprojeví zájem, tak budeme prodávat dalším zájemcům, přičem prioritní pro nás bude výše nabídnuté kupní ceny. Lidé se o tom mohou dozvědět jak z internetových stránek, tak budeme inzerovat v regionálním tisku."

Řekl jste, že rozhodující bude cena. Kolik vychází odhadní cena jednoho bunkru?

"V tuto chvíli nemohu žádnou říci. To bude záviset na velikosti objektu a lokalitě, kde se nachází."

A už jsou nějací zájemci o koupi?

"Zájemci jsou. Už se nám hlásí jak soukromé osoby, tak i kluby vojenské historie. Je i zájem z měst a obcí, které by ale chtěly tyto bunkry získat bezúplatným převodem."

Jedním ze zájemců je například radnice v Mikulově, která už do jednání armádou vstoupila, potvrdil místostarosta Jaroslav Smečka.

"Vojsko nám nabídlo možnost bezúplatného převodu bunkrů v našem katastru. Celkem jich bylo 46, ale město Mikulov mělo zájem pouze o ty, které leží na pozemcích města, o velký dělostřelecký srub neboli pevnost se dvěma menšími bunkry tzv. řopíky. Ty by měly přejít do užívání takových fandů vojenství, kteří by chtěli tyto objekty zpřístupnit a udělat tam muzeum."

Radní věří, že získaná opevnění by se mohla stát jednou z atrakcí města. Další objekty na jižní Moravě však na své zájemce čekají. A tak se může za nedlouho stát, že místo na chatu pozvou lidé své známé do bunkru. Armáda však příliš nevěří, že by o ně byl velký zájem. Nacházejí se totiž na odlehlých místech a některé ve špatném stavu. Určitou nadějí na jejich záchranu jsou právě kluby vojenské historie či skupiny nadšenců. Ti nedávno zpřístupnili pěchotní srub Zahrada u Šatova na Znojemsku.