Ekonomická strategie vicepremiéra Martina Jahna budí rozruch
Česká ekonomika by se mohla do roku 2013 přiblížit úrovni hospodářsky nejrozvinutějších států Evropské unie. Vyplývá to z dlouhodobé Strategie hospodářského růstu České republiky, kterou vypracovala skupina expertů pod vedením vicepremiéra Martina Jahna. Teď je prý na politicích, aby převedli myšlenky z papíru do praxe. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Ta strategie vznikala zhruba od léta loňského roku. Hlavní tým měl pět lidí. Podíleli se na ní samozřejmě i další odborníci z oblasti národního hospodářství, bankovního sektoru apod."
Říká vicepremiér Martin Jahn, nestraník vybraný do vlády za sociální demokracii. Jahn zároveň dodává, že návrh jeho týmu nevznikal ve vzduchoprázdnu.
"Strategie vychází z doporučení Evropské komise, vychází z doporučení OECD a dalších mezinárodních organizací, a vychází z toho, co je zejména potřeba udělat pro to, aby firmy vytvářely v České republice nová pracovní místa, která ale budou také dobře finančně ohodnocena."
Jahnův tým si je vědom toho, že rozvoj brzdí daňová soustava. Ta je v Česku stále složitější a lidé a firmy se v ní už vyznají jen velmi obtížně. Strategie proto počítá s výrazným zjednodušením celé soustavy a zároveň také se snížením daní z příjmu. Rovněž bude podle Jahna nutné snížit takzvané vedlejší náklady práce. Odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou v Česku druhé nejvyšší ze všech zemí Evropské unie a výrazně zatěžují hlavně firmy. Zrušit by se měly daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Nižší by mělo být zdanění holdingových společností a kapitálových výnosů. Podnikatele by měla zatěžovat byrokracie jen minimálně. To vše se samozřejmě zamlouvá i prezidentovi Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavu Mílovi. Má ale jednu výhradu.
"V té strategii je podle mého názoru více dobrého než špatného. Je potřeba ji ale jednoznačně doplnit o náš požadavek na věcnou odpovědnost za jednotlivé úkoly a časový rámec."
Strategie navrhuje také řadu revolučních kroků. Podle jednoho levicového komentátora dosud žádný politik v tuzemských vládách, včetně kabinetů Václava Klause, nic takového k vážnému projednávání nenavrhl. Jde například o pružný odchod do penze dle hesla čím později, tím lépe a čím více peněz si člověk v produktivním věku sám naspoří, tím bude mít vyšší penzi. Dále navrhuje Jahnův tým rázně omezit rozsah bezplatné lékařské péče a zpřísnit vyplácení různých sociálních dávek. Češi by také měli začít platit školné na vysokých školách. To vůbec není v rozporu s tezí, že je nutné daleko více podporovat vzdělání, právě naopak. Martin Jahn vysvětluje.
"Evropská komise už dávno dala doporučení pro vícezdrojové financování vysokého školství v EU. Vychází z toho, že studenti se mají podílet na nákladech na vzdělávání. Chtěl bych ale říci, že ten náš návrh obsahuje také sociální stipendia, obsahuje státem garantované půjčky pro studenty vysokých škol. To, znamená, že pokud by to bylo zavedeno, bude přístup k vysokoškolskému vzdělání mnohem širší i pro studenty z nižších příjmových skupin. Přestože dnes školné nemáme, máme mnohem nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než země, které školné mají."
Asi největší mediální rozruch vyvolal návrh okamžitě uvolnit regulované nájmy a údajně bez sociálních kompenzací. Podle zmíněného levicového komentátora se v tomto ohledu "Jahnova strategická fabulace tentokrát vysmekla z běžné politické korektnosti". A sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček poznamenal, že Jahn "neví, jak žijí lidé v zemi, v jejíž vládě dělá místopředsedu". Vicepremiér oponuje."Deregulace nájmů není bez náhrady tak, jak se o tom dnes hovoří v médiích. Sociální kompenzace v podstatě poskytují normy, které dnes připravuje vláda. Jde například o zákony o hmotné nouzi a životním minimu. Ty zákony by ostatně vyrovnávaly sociální výpadky i při té deregulaci nájmů, jak ji dnes navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj. Mimo toho jsou v našem návrhu dané určité výpovědní lhůty pro jednotlivé kategorie občanů. I kdyby se tedy realizovalo to, co je ve strategii, nebude to znamenat nějaký sociální třesk nebo sociální nespravedlnost."
Strategii samozřejmě komentuje i nejsilnější opoziční strana. Vždyť řadu shodných prvků lze najít v tzv. Modré šanci, která má být hlavním volebním tahákem ODS. Podle místopředsedy ODS Petra Nečase si Martin Jahn zřejmě nevšiml, že je vicepremiérem za sociální demokracii a dělá si prý ze všech legraci. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý není tak sarkastický. Jak ale řekl Radiu Praha, Jahnovi se těžko podaří svou vizi prosadit.
"O leckterém z jeho návrhů by bylo možné diskutovat, kdyby platilo jedno velké ´kdyby´, a to bohužel neplatí, kdyby totiž ty návrhy měly šanci prosadit se v současné vládě. Jsou to všechno vlastně úvahy, které stávající vláda, zejména ministr financí Sobotka, odmítá na samém počátku. Jinými slovy, jsou to takové zajímavé teoretické vějičky. Já bych byl docela rád, kdyby to byly skutečné vládní návrhy, protože pak byla diskuse o nich docela prospěšná."
Nepřijatelná je koncepce strategie pro odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch soudí, že by rozhodně nevedla k prosperitě Česka."Ta strategie by vedla k polarizaci společnosti. Byla by to cesta ke zvýšení počtu chudých v naší zemi. Není to zatím vládní návrh. Je to zatím návrh z dílny pana Jahna. Výrazně jsme zaznamenali příslib pana premiéra, že ten návrh bude přepracován."
Předloženou strategií rozvoje by se měla vláda zabývat v září. Šéf sociální demokracie Stanislav Gross ji zcela nezatracuje. Podle něj nebudou zřejmě v konečné verzi některé z návrhů, které jsou předmětem sporu mezi sociálními demokraty a pravicí. Gross nicméně považuje za chybu, že jeho strana za uplynulých patnáct let podobnou strategii neměla. Vcelku pozitivně přijímají strategii lidovci. Jejich šéf Miroslav Kalousek se nechal slyšet, že některé návrhy opatření dokonce přímo korespondují s lidoveckým programem. Vicepremiér Martin Jahn je přesvědčen, že nakonec dojde k rozumnému politickému kompromisu.
"Tam jsou prostě věci klíčové, které se týkají zejména rozvoje vzdělanosti, podpory výzkumu a vývoje či rozvoje infrastruktury. A některé věci jsou doplňkové, jako je například okamžitá deregulace nájmů. Je tedy třeba odlišit to důležité od toho méně důležitého. Myslím, že dojdeme ke kompromisu, který bude mít význam a bude i politicky akceptovatelný."