Sněmovna schválila zásadní snížení daní v Česku
V Česku po 13 letech zřejmě skončí zdaňování takzvané superhrubé mzdy. Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček, který zrušení superhrubé mzdy obsahuje a zavádí daně z příjmu 15 a 23 procent. Zákon musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Pokud se tak stane, podle Národní rozpočtové rady půjde o největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky.
Superhrubá mzda je pojem, kterým se v České republice označuje základ daně, ze kterého se následně vychází při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zavedená byla v Česku v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. Od té doby ji kritizovala levice a postupem času i pravice. Zrušena měla být už od roku 2015. Dosud ale k tomu nedošlo, protože se nikdy na tento krok nenašla dostatečná koaliční podpora.
Nyní zrušení superhrubé mzdy odsouhlasila sněmovna v noci na pátek, když schválila změny v daňovém systému. Poslanci ANO, ODS a SPD podpořili návrh premiéra Andreje Babiše, který místo superhrubé mzdy zavádí daně z příjmu 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 tisíc měsíčně sazbou 23 procent.
Lidé by díky tomu měli mít o stovky až tisíce korun vyšší příjmy. Zaměstnanci s nejnižšími platy by si vydělali něco přes 1500 korun měsíčně, ti s platem nad sto tisíc čtyřikrát víc.
Například prodavačka, která má plat okolo 23 200 korun hrubého, má nyní čistý příjem zhruba 18 tisíc. Bez superhrubé mzdy by její čistý plat ale činil přes 19 a půl tisíce korun, tedy o téměř 1500 korun více. Manažer ve větší firmě, který aktuálně vydělává zhruba 116 tisíc korun měsíčně, má nyní čistý příjem 81 700 korun. Po změně zákona by měl přes 87 a půl tisíce korun, tedy o téměř šest tisíc korun více.
Dopady
Odborníci ale upozorňují, že zrušení superhrubé mzdy sice na jedné straně nechá lidem ze mzdy v peněženkách o stovky i tisíce korun více, státní rozpočet, potažmo kraje a obce ale připraví o desítky miliard.
Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada, jejímž úkolem je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Podle rady bude zrušení superhrubé mzdy znamenat čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů přes 100 miliard korun, tedy zhruba dvě procenta HDP.
"Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 procent HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025," uvedla rada ve zprávě.
Hamáček: Daňový balíček rozvrací veřejné finance
Dopady daňového balíčku na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku také z opozice i z koaliční ČSSD. "Verze daňového balíčku schválená Sněmovnou znamená rozvrat veřejných financí v Česku," uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Republika se podle něj enormně zadluží, dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém. "Schválení daňového balíčku znamená, že Česká republika si bude půjčovat a enormně se zadluží pro to, aby bohatí byli ještě bohatší," uvedl.
Před zrušením superhrubé mzdy varoval poslance i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09). „To, co tady děláte, je zločin. Chcete udělat stopadesátimiliardovou sekyru, na kterou nemáme. Uvrhnete tuto zemi do dluhové spirály," vyzýval.
Balíček naopak podpořila opoziční ODS. Podle poslance Jana Skopečka ale stát musí snížit své výdaje. "Vzhledem ke schválení poměrně výrazného snížení daní přijde ODS s návrhy na výrazné snížení výdajů státu. Je potřeba si prostě uvědomit, že problém veřejných financí a státního rozpočtu není na přijímové straně rozpočtu."
Sociální demokracie nyní doufá, že rozhodnutí ještě zkoriguje Senát. Předseda ČSSD Jan Hamáček doufá i ve veto prezidenta. Miloš Zeman totiž již dříve avizoval, že s návrhem bude souhlasit pouze pod podmínkou, že změna bude trvat jen dva roky. V zákonu časové omezení platnosti daňové změny uvedeno není.
