Před 160 lety se narodil mistr etikety a první předseda ČOV Guth-Jarkovský
Velký propagátor sportu, arbitr prvorepublikové elegance, pracoval i jako první ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka.
Od světa Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského nás dělí přes sto let, jazyk jeho knih nám už může připadat zastaralý a leckdy až úsměvný. Pravidla a normy chování ve všech oblastech života však zůstávají takové, jak je zdokumentoval právě Guth-Jarkovský. Mimořádný důraz kladl na slušnost, čestnost, skromnost a vzájemnou úctu.
Absolvent filozofie v Praze, ze které získal doktorát, první udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity, působil jako středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a tělesné výchovy. Čtyři roky byl vychovatelem v knížecí rodině Schaumburg-Lippe v Ratibořicích a tamější vybrané chování rodiny ho inspirovalo k napsání několika společenských knih. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku.
Po vzniku Československé republiky se stal prvním předsedou Československého olympijského výboru, spoluzakladatelem a prvním předsedou České amatérské atletické unie, předsedou a redaktorem Klubu turistů.
V letech 1919–1925 byl prvním ceremoniářem prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Byl členem spisovatelské skupiny Máj, překládal literární díla z francouzštiny a němčiny (např. Émila Zoly, Honoré de Balzaca, či Karla Maye.
Široké české veřejnosti je ale především známý jako zakladatel pravidel a norem chování ve všech oblastech života.
