Před 90 lety se starostou Chicaga stal český rodák Antonín Čermák
Život odvážného starosty, který zachránil Roosevelta a nebál se Al Caponeho, je příběhem o americkém snu.
Málokterý český rodák udělal takovou díru do světa jako Anton Joseph Cermak (Antonín Josef Čermák). Z dítěte žijícího v chudých poměrech na Kladensku se stal jedním z nejvýznamnějších demokratických politiků USA. Do Spojených států přicestoval s rodiči jako dvouletý. S otcem pracoval v dolech, do Chicaga se přestěhoval až v roce 1890. Založil si povoznickou živnost a později spekuloval s nemovitostmi. Záhy se stal aktivistou Demokratické strany, následně poslancem za stát Illinois a v dubnu 1931 byl zvolen starostou Chicaga, které bylo tehdy druhým největším městem USA s více než 100 tisíci Čechoslováky. Chicago bylo v té době centrem organizovaného zločinu, který zde vedl slavný Al Capone. Čermák vyhlásil mafii válku a Al Caponeho dostal za mříže.
První starosta, který se nenarodil v USA, se výrazně zapsal do dějin
A to když zachránil život čerstvě zvolenému prezidentovi Franklinu Delano Roseveltovi. Oba muže pojilo silné přátelství a politické přesvědčení. Rooseveltovi byl na blízku v okamžiku, kdy došlo k pokusu o atentát. Stál po jeho boku v okamžiku, kdy chudý italský dělník Giuseppe Zangara se s revolverem blížil k místu, kde řečnil Roosevelt pro menší dav lidí v Miami.
Šest výstřelů a Čermák padá k zemi. "Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy." Jsou údajná slova Antonína Čermáka pronesená na adresu nového prezidenta. Dodnes se spekuluje, jak to doopravdy s atentátem na Roosevelta bylo. Jedna verze hovoří o objednané vraždě Al Caponeho z vězení přímo na Čermáka jako akt pomsty. Český rodák si svým nekompromisním stylem politiky stihl udělat mnoho nepřátel hlavně z řad podsvětí. To, že by byl sám terčem atentátu, by proto nebylo překvapením.
Stav politika se střídavě zlepšoval a zhoršoval, ale 6. března 1933 na následky průstřelu plic v Miami zemřel. Zangara byl za pokus vraždy odsouzen k 80 letům vězení, po Čermákově úmrtí ho ale přivedli znovu před soud, který mu tentokrát udělil trest smrti. 20. března 1933 zemřel na elektrickém křesle.
Čermák nezapomněl na svou původní vlast, angažoval se při vzniku Československa, které v roce 1932 navštívil. Byl vždy pyšný na svůj původ, mluvil plynně česky, byl aktivním členem Sokola a dalších národních českých organizací.
