Jak si mladí Češi představují své bydlení? Naprostá většina chce žít ve vlastním
Mladí Češi mají celkem jasnou představu o tom, jak by mělo vypadat jejich ideální bydlení. Většina z nich chce nemovitost vlastnit. Osmdesát procent ale přiznává, že pro ně bude hůř dostupné než pro jejich rodiče. Ukázal to únorový průzkum Akademie věd.
Badatelé v průzkumu sledovali, jak by si mileniálové, tedy generace lidí, kteří dosáhli dospělosti po roce 2000, přáli bydlet, i jak vidí úlohu státu v zajišťování dostupnosti bydlení. Vědci ve čtyřech velkých univerzitních městech - Praze, Brně, Olomouci a Pardubicích - vyzpovídali více než šest stovek respondentů a respondentek ve věku 18 až 35 let.
„Překvapivě většina oslovených mladých lidí, téměř dvě třetiny, žije samostatně – mají ke svému stávajícímu bydlení právní titul buď v podobě nájemní smlouvy, nebo jsou přímým vlastníkem či spoluvlastníkem svého bydlení,“ přiblížil Martin Lux, který výzkumný tým sociologů vede.
Četnost přímého vlastnictví roste s věkem. Zatímco ve skupině lidí mezi 18 a 35 lety bydlí „ve svém“ 29 procent z nich, mileniálové starší 27 let mají vlastní bydlení v 45 procentech případů. Téměř polovina z nich ho ale dostala darem. Bez jakékoli finanční pomoci se musela obejít pouze asi čtvrtina mladých vlastníků.
„Mimo to, že se bude zvyšovat role soukromého nájemního bydlení, tak se určitě bude zvyšovat a už nyní se zvyšuje role mezigeneračních transferů. To znamená pro to, aby dotyčný mohl svůj cíl skutečně naplnit, bude zapotřebí větší spolupráce se svými rodiči a pak také menší svoboda v rozhodnutí, jak a kde vlastně budu bydlet,“ přiblížil Lux.
Dostupnost bydlení
Z průzkumu vyplynulo, že mladí lidé, kteří bydlí v nájmu, většinou plánují nemovitost koupit a nájemní bydlení tak pro ně představuje jakousi přestupní stanici. Často v něm ale setrvávají déle, než by chtěli, protože si koupi nemohou dovolit.
Situace na trhu s nemovitostmi není jednoduchá. Sehnat třeba v Praze byt za rozumnou cenu je pro mladé takřka nemožné. Byty tam stojí většinou od 5 milionů nahoru, a to ještě musíte počítat s úpravami nebo rekonstrukcí.
Také v dalších městech musejí sáhnout do kapsy průměrně pro více než 70 tisíc korun za metr čtvereční. Například padesátimetrový byt je tak vyjde na více než tři a půl milionu korun. Za nájemní byt podobné velikosti zaplatí průměrně dvanáct tisíc měsíčně.
Role státu?
Polovina oslovených mileniálů věří, že starost o zajištění bydlení padá na jejich vlastní bedra, případně na bedra příbuzných. Pouze osm procent má za to, že by se o bytovou otázku měl starat stát či místní samospráva. Za zhoršením dostupnosti bydlení vidí mladí investiční nákupy bytů, které zvyšují jejich cenu na trhu. Až na druhém místě ze současné situace viní nedostatečnou politiku státu.
„To je podle mě něco nového, často se mluví o bytové výstavbě a o tom, že stát by pro mladé lidi měl zajistit startovní byty a podpořit je při získání úvěru, ale vidíme, že sami mladí lidé vnímají problém spíše na poptávkové straně,“ uvedl Martin Lux.
Závěr průzkumu? Mileniálové podle badatelů zkrátka chtějí být majiteli – takový sen má skoro 95 procent z nich, zhruba 79 procent to vidí jako reálnou možnost a pro zhruba polovinu už to dnes realita je.
