Poptávka po české zelenině vzrůstá. Skleník u Tušimic nově dodá desetinu spotřeby rajčat
Taky si říkáte, ještě chvíli počkám, až budou české jahody, až budou česká rajčata. Ty mají úplně jinou chuť. Česko však v soběstačnosti ovoce a zeleniny zaostává.
Poptávka po české zelenině v posledních letech vzrůstá. Například na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata. Už letos by z nich mohlo být dodáno až 6500 tun rajčat. To odpovídá zhruba desetinové spotřebě rajčat v Česku.
Zemědělská firma má v plánu vybudovat další skleník a pěstovat i okurky a papriky. Navíc mají zdejší skleníky výhodu, že je odpadním teplem zásobuje sousední elektrárna. Chovají tu i své čmeláky. Jak uvedl zemědělský odborník Petr Havel, je to jedna z cest.
"Když pěstujete produkci ve skleníku, tak závislost na výkyvech počasí je minimální. Lze tím pádem pokrýt větší část sezóny nabídkou domácí produkce. Ale investice do skleníků jsou drahé. Ovoce i zeleninu je také možné pěstovat pod nějakou netkanou textilií, která také omezuje vliv počasí. Jsou tu i projekty hydroponické. To je také ve skleníku, ale bonusem je šetření vody. Zmínil bych i jahodárnu Vraňany, která se snaží prodloužit nabídku tuzemské produkce z dosavadních dvou třech měsíců na delší období, a k tomu právě potřebujete používat metody, které to umožňují."
Máte doma taky malý skleník?
"Já skleník nemám, protože nemám zahrádku. Ale to je také jedna z věcí, na kterou se trochu zapomíná, že v minulosti samozásobování zeleninou tvořilo, a i dnes tvoří, také zhruba 20 až 30 procent z celkové spotřeby zeleniny a ovoce v ČR. Před nějakým časem lidé na zahrádkách vytvořili anglické trávníky, vykáceli stromy, ale teď se k tomu část, zejména zahrádkářů vrací. Takže tím se vlastně také trochu podporuje soběstačnost. Je to trend návratu ke kořenům, je to trend, který se už v současné době projevuje a je to také trend pozitivní."
Soběstačnost v zelenině je kolem třiceti procent
V poslední době sílí mezi lidmi poptávka po české zelenině. Mnozí říkají, když se zelenina doveze a zraje tady, tak to nemá tu pravou chuť.
"Bohužel je to trend až posledních řekněme dvou nebo tří let. Trochu se na tom podepsala i pandemie koronaviru, protože se omezily dodávky některých druhů zeleniny, ale i ovoce ze zahraničí. A také roste povědomí spotřebitelů o tom, že když se zkonzumuje produkce ovoce a zeleniny v místě, kde se vyrábí a vzniká, tak je to také svým způsobem ochrana životního prostředí. Přece jen začíná fungovat něco jako národní patriotismus, a to je dobře."
Na kolik je Česko samostatné v zelenině? Vezmu třeba ty nejběžnější - rajčata, okurky, papriky.
"Soběstačnost v zelenině obecně je ze všech těch základních skupin potravin nebo zemědělských produktů nejnižší. Je to různé podle typu komodity. Celkově je to tak zhruba 30 procent. V některých komoditách, jako třeba v bramborách jsme na tom lépe, v některých, jako právě ve zmíněných rajčatech, hůře. Tam se pohybujeme kolem 30 až 40 procent. Je to málo."
