Extrémně náročný, zhodnotil ministr školní rok. České školství ale podle něj obstálo
Žáci a studenti v Česku mají důvod k radosti. Školní rok, který kvůli pandemii strávili po řadu týdnů výukou na dálku, ve středu oficiálně skončil. Ministr školství Robert Plaga ho zhodnotil jako extrémně náročný. České školství v něm podle něj obstálo. V záři počítá s prezenční výukou.
Extrémně náročný byl uplynulý školní rok podle ministra školství nejenom pro učitele, ale i pro žáky a jejich rodiče. Všem poděkoval za trpělivost. „Doufám, že tak hrozný rok, co se týká distanční výuky, nezažijeme," řekl Robert Plaga, který si nenechal ujít předávání vysvědčení a zavítal mezi prvňáčky na základní škole v Praze.
Přiznal, že předání vysvědčení je jedna z mála věcí v tomto covidovém roce, která mu dělá radost a vytrhne jej z problematiky, kterou ministerstvo letos častokrát řešilo i za resort zdravotnictví. „Takže toto je záležitost, která se týká školství a která je jednou z mála příležitostí k radosti pro ministra školství," dodal.
Pro vysvědčení si přišel necelý milion žáků základních škol a asi 400 tisíc středoškoláků. Děti letos v lavicích strávily jen zhruba polovinu školní docházky. Na online výuce strávily ze všech evropských dětí nejvíc času. Ne vždy k ní přitom měly ideální podmínky.
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce byly letos školy lépe připravené na nestandartní hodnocení školního roku. „Je to mnohem složitější, protože se do toho dostala řada věcí, například někteří žáci neměli dostatečné technické vybavení, neměli doma zázemí a tak dále. Čili tyto věci musel nějakým způsobem učitel v hodnocení zohlednit,“ přiblížil.
Vysvědčení pouze se známkami převažují
Přestože ministerstvo školství doporučilo pro závěrečné hodnocení využít více slovního hodnocení, zůstala většina škol u klasických známek. Potvrdil to prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Podle něj se ale letos víc škol rozhodlo známky slovním hodnocením doplnit.
„Polovina jich není a možná jich ani není víc než čtvrtina. Ale přibylo jich, protože před tím to bylo opravdu mizivé. Ne všichni ho třeba letos využili, ale začali o tom uvažovat, začali se ho učit používat. Zjistili třeba, že to ještě neumí. Napsat slovní hodnocení vyžaduje určitou dovednost. Musíte se naučit třeba terminologii,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
Negativně se ke slovnímu hodnocení vyjádřil už před časem například Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, který také vede kurzy pro učitele k tématu Hodnocení: „Žáci, učitelé i rodiče jsou zvyklí na stávající způsob hodnocení a náhlá změna může být spíše kontraproduktivní, protože je bude zbytečně stresovat,“ uvedl.
Co se týče rodičů, podle řady průzkumů a anket, mají na způsob hodnocení různé názory. Přibývá ale rodičů, kteří by si přáli slovní hodnocení, které by podle nich bylo právě kvůli distanční výuce spravedlivější.
Slovní komentář místo známek využívá třeba soukromá základní škola Livingston v Praze-Čakovicích. Podle ředitelky Petry Bakajsové lépe vypovídá o schopnostech žáka. „Slovní hodnocení je výborné. Má být naprostou samozřejmou součástí v našich školách. Klidně v kombinaci se známkami. Protože plní ten smysl hodnocení. Upouští od té sumativnosti, že něco jenom uzavírám trojkou, čtyřkou, pětkou, a říká tady tě vidím a rovnou ti říkám, kam máš jít.“