Obecní dům v Praze vítá veřejnost už 110 let. V kavárně se budete cítit jako za první republiky
Reprezentační dům obce pražské byl pro veřejnost otevřen před 110 lety. Že vám jméno nic neříká? Není divu, dnes je známý jako Obecní dům, národní kulturní památka nejvyšší kategorie.
Zajímavá a spletitá je i historie místa, na kterém stojí. Sousedící Prašná brána, jedinečný pozůstatek gotického obranného systému Starého Města, dodnes připomíná, že tudy vedla významná obchodní cesta. Koncem 14. století zde král Václav IV. zřídil svoji rezidenci zvanou Králův dvůr. Na přelomu 19. a 20. století prošla Praha velkou asanací. A na místě Králova dvora byla atraktivní parcela.
Obecní dům byl veřejnosti otevřený roku 1912 a skutečně se zde tvořily dějiny. Například v noci z 27. na 28. října 1918 tu Alois Rašín sepsal první ústavní zákon o vzniku samostatné republiky.
Zpočátku byl Obecní dům přijímán s rozpaky, dnes jsou na něj Pražané hrdí
Zpočátku byl Obecní dům, jako většina nových staveb, přijímán s rozpaky a kritizován. Dnes je stavba hodnocená jako jedinečné spojení stylů konce 19. a 20. století. Najdeme tu díla malířů Alše, Muchy, Švabinského, Ženíška či sochařů Mařatky, Myslbeka, Šalouna. Světla dodal František Křižík.
Pro Obecní dům tak tvořili největší umělci své doby. A jména slavných osob nesou i salonky. Součástí této stavby je i unikátní kavárna, ve které nás při poslední návštěvě přivítal obchodní ředitel Tomáš Bílek.
"Máme vlastní cukrárnu, a dorty si vyrábíme sami. Zajímavostí je, že náš kuchař se jmenuje Dort. To se opravdu povedlo. Dělá asi patnáct druhů dortů, i bezlepkových. Troufám si říct, že kavárna v Obecním domě patří k nejkrásnějším secesním kavárnám v Evropě. Je srovnatelná s vídeňskými kavárnami. Hosté tu mohou vidět opravené původní lustry od Františka Křižíka, část původního vybavení kavárny, i to, jak kavárna vypadala od roku 1912, kdy se Obecní dům otevřel."
Kdybychom si dali práci, napočítali bychom v Obecním domě na 700 místností, 40 tisíc uměleckých děl a 5 tisíc lustrů. V kavárně najdete i unikátní mramorovou světelnou fontánu.
"Když vejdete do kavárny, tak je proti vám na stěně fontána s reliéfem nymfy od sochaře Pekárka. Světla v kavárně jsou vyrobená Františkem Křižíkem. Postupně byla zrestaurovaná. Jsou tady mahagonové boxy, hlavice potažené kůží. Židle a křesla už jsou volnou replikou. Zachovalo se jen pár kousků původních a ty jsou uschovány v archivu."
Koncertní síň je široká dvacet metrů
O tom, jak bude Obecní dům vypadat, nebylo dlouho rozhodnuto. Ani ve dvou kolech architektonické soutěže se nepodařilo vybrat vítěze. Nakonec městská rada v roce 1903 rozhodla, že zpracováním projektu budou pověřeni architekti Antonín Balšánek, který uspěl v prvním kole, a Osvald Polívka, který původně do soutěže odmítal jít. Je tu nýtovaná střešní konstrukce, což umožnilo, aby centrální Smetanova síň mohla být široká víc než dvacet metrů.
Ve Smetanově jsou pozoruhodná dvě sousoší Ladislava Šalouna s názvem Vyšehrad a Slovanské tance. Smetanova síň prostupuje několik podlaží. Všudypřítomná je tu symbolika. Jsou tu listy vavřínů, symbolizující vítězství a slávu, listy lípy jsou pak oficiálním symbolem Česka. Je tu i strom pro Česko poněkud netypický. Listy ginkgo biloby znázorňují dlouhověkost, ale i přátelství, naději a mír.
"Existují tu i komentované prohlídky, protože budova je krásně zrekonstruovaná. V patře je vyhlášená Smetanova síň, kde hraje symfonický orchestr. Další sály jsou po obvodu Obecního domu. Konají se tu nejrůznější akce, konference, kongresy, oslavy. Tak jako má každá vesnice nebo městečko svůj kulturák, tak tohle je takový kulturák Pražanů."
Kavárnu Obecního domu si turisté fotografují
Vstup do interiéru Obecního domu je reprezentativní. Na návštěvníka tu čeká polokruhová skleněná mozaika od Karla Špillara, a citát Svatopluka Čecha.
"Když sem přijdete a posadíte se, tak vás to přenese do časů první republiky. Snadno si to můžete představit. Kavárna je hodně fotografovaná a navštěvovaná zahraničními turisty. Často sem nahlédnou a kavárnu si od vchodu fotí, protože ten interiér je nádherný," dodal Tomáš Bílek.
Obecní dům je spojen můstkem i s vedle stojící Prašnou bránou. Ostatně kamenná figura stavitele Prašné brány Matěje Rejska zdobí i fasádu Obecního domu a jejím autorem je Čeněk Vosmík. Obecní dům je i technicky zajímavý. Byl chlazen vodou z Vltavy a to ze studní, které se nacházejí hluboko v podzemí budovy.
