Hostili je, předali dárky. A za dva měsíce na ně mířili samopaly. Česko si připomíná okupaci vojsky Varšavské smlouvy
Česko si připomíná 21. srpen 1968, den, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy. Jednalo se o zhruba 400 tisíc vojáků, zatímco Československo jich mělo 200 tisíc, včetně vojáků v týlu. Obsadili vojáci i místnosti prezidenta? Pomohly vojákům s orientací i předchozí exkurze do kasáren? Jak tehdy fungovaly dezinformace?
Jednalo se o 28 divizí, přičemž 20 pocházelo ze Sovětského svazu, prohlásil Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu
"Vojska pronikla do Československa jako nůž máslem. Ty vzdálenosti do Prahy jsou od hranic 100, 150 kilometrů. To znamená, že během dopoledne 21. 8. 1968 bylo obsazeno celé československé území, zejména ty strategické body, jako byly úřady, média. V místě, kde teď sedíme, se bojovalo o Československý rozhlas na Vinohradech. Byl obsazen Pražský hrad nebo sídlo prvního tajemníka KSČ."
Víme, že Ústřední výbor KSČ vydal v noci prohlášení, že vojska Varšavské smlouvy překročila hranice bez pozvání a nelegálně. Jak se zachoval Pražský hrad, a prezident Ludvík Svoboda? Dostali se vojáci Varšavské smlouvy až dovnitř Hradu?
"Pražský hrad nebyl obsazen přímo, že by se vojáci dostali do těch prostor prezidenta. Ludvík Svoboda tam tehdy fyzicky skutečně byl, ale zablokovali Pražský hrad. Existují fotografie, jak na Hradčanském náměstí stojí těžká technika, děla, auta, tanky a snažily se blokovat pohyb aut z Pražského hradu. Prezidenta Svobodu krátce před tím, než okupace začala, nebo v té době, navštívil velvyslanec Červoněnko, a informoval ho o situaci. Svoboda prakticky nemohl nic dělat, nicméně vyjádřil se, že si myslí, že to je chyba, za svoji osobu říkal, že nebude klást odpor."
Exkurze jim pomohly v Česku s orientací
Jak dodává historik Daniel Povolný, někteří spekulují, že šlo také o to, dostat do Československa sovětskou armádu.
"Pokud se podíváme na mapu, tak všude okolo - ve východním Německu, v Polsku, v Maďarsku byla sovětská vojska rozmístěna. V Československu tomu tak nebylo. Tady se zapomíná na to, že v roce 1965 byla podepsána dohoda o vybudování úložišť pro jaderné hlavice a tam se s nějakou sovětskou posádkou počítalo. Svým způsobem už bylo rozhodnuto, že sovětská armáda tady bude, jenom se licitovalo o to, kolik těch vojáků se tady rozmístí."
Invazi předcházelo vojenské cvičení Šumava.
"Dá se říct, že pod rouškou těch cvičení, byly divize přesunuty k našim hranicím. Navíc v rámci dalších cvičení byly přemístěny potřebné zásoby jako munice, pohonné hmoty a další. Ta vlastní invaze pochopitelně nacvičována nabyla. V rámci cvičení Šumava, které se odehrávalo na našem území, se pak ty polské divize zúčastnily i okupace v srpnu 1968. Do určité míry získaly i nějaké zkušenosti a informace, které jim potom během okupace mohly pomoct s orientací. Vojáci poměrně často využívali možností exkurzí po Československu. Kromě muzeí, průmyslových podniků a JZD, pochopitelně navštěvovali i vojenské posádky.
Naši vojáci potom vzpomínají docela trpce na to, že v době cvičení Šumava je brali jako přátele, jako druhy ve zbrani. Všechno jim řekli, předali řadu pěkných dárků a v podstatě za dva měsíce oni přišli a mířili na ně samopaly nebo hlavněmi děl. To se řady čs. vojáků velice psychicky dotklo, že taková situace nastala. Říkali pak: oni to museli vědět a nám nic neřekli, ani nám nic nenaznačili."
Fake News fungovaly stejně jako dnes
Po invazi vznikla Střední skupina sovětských vojsk a v Československu se usadilo 75 tisíc vojáků. Nemáme sovětské dokumenty, a tak nevíme, jakým způsobem Brežněv a jeho okolí tehdy uvažovalo. Jak dodal Daniel Povolný, v první fázi se domluvilo, že bude uzavřena smlouva o dočasném pobytu vojsk a když ji podepíšeme, a vyklidíme kasárna pro sovětské vojáky, tak odejdou další okupační vojska. Nebylo stanoveno, kdy dočasný pobyt sovětských vojsk skončí.
Historik Prokop Tomek připomíná, že falešné zprávy a dezinformace fungovaly i před téměř padesáti lety.
"Ty fake news, které dnes zažíváme, tak v roce 1968 byly taky. Je zajímavé, že se tehdy zmnohonásobil provoz rozhlasových stanic vysílajících z Československa i ze Sovětského svazu, z Polska, z Německa. Například z Drážďan vysílala stanice Vltava, ve které vystupovali různí čs. kolaboranti a vysílali prorusky do Československa, mnozí špatnou češtinou. Nebo se masově tiskly různé publikace, například tzv. Bílá kniha o kontrarevoluci v Československu. Masově ji tu distribuovala jakási skupina sovětských novinářů. A tam byly zcela vymyšlené zprávy a události, které se měly stát v Československu. Ta sovětská okupační moc vydávala časopis Zprávy, který opět přinášel různé polopravdy, lži, takže ta propagandistická válka je podobná jako dnes."
