Ceny energií bude řešit evropská rada pro energetiku. Česko se pokusí vyjmout zastropování cen plynu z Ruska
Ceny energií, které šplhají do astronomických výšin, bude v pátek řešit mimořádná evropská rada pro energetiku. Svolalo ji Česko jako předsednická země.
Cena elektřiny se odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době to jsou plynové elektrárny. Zatímco v Česku tvoří deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie dosahuje jejich podíl skoro 24 procent.
Proti sobě stojí dva návrhy, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. "To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny," uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové.
Česko chce oddělit ceny elektřiny a plynu
Česká republika se pokusí z pátečního programu Rady pro energetiku vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Podle Síkely jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě.
Česko bude chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu. Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu. Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní.
Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU. "Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření," zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.
Síkela také zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. "My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích," dodal ministr.
Bez ohledu na to, jak evropská jednání dopadnou, připravuje ČR i vlastní řešení. Případné dohody, kterých dosáhnou ministři zemí EU zodpovědní za energetiku, totiž podle Síkely k řešení krize stačit nebudou.
Premiérův poradce: Strop šest a deset korun za kilowatthodinu
Cena elektřiny by se měla pro domácnosti i firmy zastropovat na úrovni šesti až deseti korun za kilowatthodinu, řekl Právu jeden z hlavních poradců premiéra Petra Fialy (ODS) Jakub Kajzler.
Další premiérův poradce Štěpán Křeček uvedl, že vláda by měla zastropovat cenu na úrovni 200 eur (asi 4900 Kč) za megawatthodinu, a to nejpozději do konce roku. Cena pro koncové zákazníky bude ale vyšší kvůli tomu, že je do ní třeba započítat i regulovanou složku, v níž se platí např. poplatky za přenos proudu.
"Už zastropování na 200 eurech je výrazné snížení proti tomu, co teď vidíme na burzách, a dává to jistotu trhu. Rozhodně to neznamená, že se cena nemůže dostat níž, je to jen maximum, přes které cena nemůže stoupnout,“ řekl Právu.
Pro firmy má ministerstvo průmyslu návrh na kompenzace. Nový návrh by měl nabídnout možnost kompenzací i firmám, kterým výrazněji klesla kvůli současné krizi jejich ziskovost. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je zastropování cen nutné opatření. Komora preferuje, aby k němu došlo na úrovni celé EU.
Kvůli vysokým cenám elektřiny už například přední výrobce lan Lanex omezil provoz energeticky vysoce náročných strojů a část výroby z Opavska převádí do Polska. Sesterská firma Lanexu pracuje na přesunu výroby do Turecka.
