Na kopci, na ostrově, na Ukrajině

S příchodem jara roku 2022 a invazí Ruska na Ukrajinu vyvstalo mnoho otázek. Mimo jiné i jazykových. Od forem zápisu jmen ukrajinských měst až po volbu českých předložek. Zatímco totiž budete podnikat cestu na západ, a to z Ukrajiny do České republiky, do Rakouska, do Německa nebo do Francie, v opačném směru pojedete na Ukrajinu. Namísto v Česku, v Rakousku, Německu či ve Francii pak budete na Ukrajině.

Foto: Gerd Altmann, Pixabay, Pixabay License

Použití předložky na ve spojení s geografickými názvy není v češtině vůbec neobvyklé a obvykle má své opodstatnění. Běžně se tedy můžeme dočíst o tradiční výrobě rumu na Kubě, o surfování na Srí Lance nebo o krásách polární záře na Islandu. Pokud byste alespoň jednu z těchto věcí rádi zažili na vlastní kůži, čekala by vás cesta minimálně na jeden ostrov. Island, Srí Lanka i Kuba jsou totiž ostrovní státy. Při cestě na tato místa si tedy můžeme říci, že cestujeme na ostrov Kubu nebo na ostrov Island, ale také třeba na Kypr nebo na Jamajku. Všechny tyto státy totiž leží na stejnojmenných ostrovech, historicky nebyly vždy nezávislými státy. Kdybyste ještě na počátku 20. století cestovali na Island, jeli byste pouze na ostrov Island, který náležel Dánsku. S takovými případy se lze setkat ještě dnes například u řeckých ostrovů, jako je Rhodos, Mykonos a Kréta nebo ve spojení na Havaji, jednom ze Spojených států amerických.

'Má byt na Vinohradech'|Foto: Lenka Žižková, Radio Prague International

Pokud se ale bojíte dlouhého cestování či otevřeného moře, nemusíte cestovat příliš daleko. I v České republice je několik míst, v jejichž spojení se často intuitivně použije spíše předložka na než do nebo v. Jde o velmi ustálený jev s dlouhou tradicí. Historicky se předložka na používá, mluvíme-li o místech, která se nacházela výše než jiná nejbližší místa. V běžném rozhovoru můžete proto často zaslechnout: Jedu na Mělník, Byli jsme na Kladně, Má byt na Vinohradech.  Tato zásada se ale postupem času přestala důsledně dodržovat, a předložka na se tak rozšířila i do spojení, jako je na Smíchově i přesto, že Smíchov leží na břehu Vltavy, tedy dole. Ve spojení s městy existuje ještě jeden možný důvod užití předložky na, a to význam směru: Pojedeme ve směru na Kladno. Ve spojení s názvy některých konkrétních názvů měst se pak předložka na uchytila a začala používat běžně.

Pálavské vinice|Foto: CzechTourism

Pojí se ale nejen s názvy měst nebo jejich částí, lze ji užívat i ve spojení s většími územními celky. Například Morava, součást České republiky, se s jinou spojkou pro vyjádření směru ani lokace neváže. Máme tedy označení na Moravě a na Moravu. Toto užití lze vysvětlit opět pohledem do minulosti slovanských států: historicky byla předložka na užívána pro odlišení samostatného státu a území, které bylo pouze součástí státu. Toto pravidlo bylo však dodržováno ještě laxněji než pravidlo o výšce oblasti, o kterou se jedná. Zatímco tedy v češtině najdete spojení na Moravě, na Moravu, se zbylými částmi České republiky použijeme jiné předložky: v Čechách, do Čech a ve Slezsku, do Slezska.

Pokud by pokračovala vaše cesta ještě dále na východ, dostali byste se na Slovensko, součásti dnes již neexistujícího Československa, na Kavkaz, součásti Ruska, a samozřejmě na Ukrajinu, která byla nedílnou součástí Sovětského svazu.

Užití jednotlivých předložek, podobně jako užívání mnoha frází je především projevem ustálenosti a zvyku, konvence. Pro běžného Čecha je tedy přirozené bez rozmyslu použít spojení na Ukrajinu, stejně jako na Moravu nebo na Mělník.

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s katedrou bohemistiky FF UK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc.