Hana Maciuchová a Viktor Preiss jsou vítězi v rozhlasové anketě Neviditelný herec století
Vítězi rozhlasové ankety Neviditelný herec století se stali Hana Maciuchová a Viktor Preiss. Galavečer probíhal na Nové scéně Národního divadla a rozhlas pak jejich hlasy vysílal do vesmíru.
V anketě Neviditelný herec veřejnost hlasuje o nejpopulárnějším hereckém výkonu na vlnách Českého rozhlasu každý rok. Letos se u příležitosti 100 let od založení rozhlasu konal speciální ročník, ve kterém lidé vybírali nejlepšího herce a herečku celého století.
Hercům, kteří se podíleli na vysílání Českého rozhlasu, poděkoval generální ředitel René Zavoral.
"Protože jsem vášnivým posluchačem rozhlasových her a četby na pokračování, tak přeji posluchačům a rozhlasu také to, aby se rodili v české společnosti ti úžasní herci a herečky, aby měli na co navázat, protože těch bardů byla v historii rozhlasu celá řada."
Nominaci v anketě získalo deset herců a deset hereček. Sešlo se 82.726 hlasů.
Musím být soustředěná, aby mě měl mikrofon rád, říkávala Hana Maciuchová
Za vítěznou Hanu Maciuchovou, která předloni ve věku 75 let zemřela, cenu převzala její sestra Silvie Marková.
"Chtěla bych za Haničku strašně moc poděkovat. Doufám, že to vidí a slyší, a že je strašně ráda. Práci v rozhlase milovala. Několikrát se z toho vyznala. Vždycky říkala: Musím být soustředěná, aby mě ten mikrofon měl rád."
Hana Maciuchová byla herečka s nezaměnitelným hlasem a precizní češtinou, velká milovnice rozhlasu. Spolupracovat s ním začala už sedmdesátých letech. Více než dva roky jsme ji mohli večer co večer poslouchat jako Šahrazádu v Pohádkách tisíce a jedné noci. Za tento projekt v roce 1998 získala první místo v anketě Neviditelná herečka.
Totéž ocenění pak v roce 2005 převzala za četbu románu Mileny Honzíkové Dopis zmizelému. Do třetice ji rozhlasové publikum ocenilo v roce 2010 za výkon ve hře Enigma Emmy Göring. Hře se dostalo ocenění i na festivalu Prix Bohemia Radio 2010.
Viktor Preiss: Práci v rozhlase miluji
Také Viktor Preiss při převzetí ceny ocenil svou rozhlasovou práci. V rozhlase poprvé vystoupil roku 1972 jako recitátor v Tomanovi a lesní panně. O dva roky později zaznamenal první velkou roli Rastignaca v Balzakově Otci Goriotovi, po které následovalo mnoho dalších.
Dohromady osmkrát se stal vítězem ankety Neviditelný herec aneb Nejpopulárnější herecký výkon na vlnách Českého rozhlasu. Viktor Preiss za mikrofonem vždy ohromoval bravurní technikou.
"Rozhlas mi dal hodně příležitostí, hodně setkání s lidmi, které bych nikdy nečekal, že poznám. Rozhlas jsou především lidé, kteří tu práci milují. A já ji mám taky moc rád. Já jsem si na prstech spočítal, že jsem mladší o 24 let než Český rozhlas. V té době, kdy rozhlasu bylo třicet, byl zralým mladým mužem, tak já jsem ho začal poslouchat. A byl jsem velmi vděčným posluchačem a jsem dodnes. Tu práci miluji, a je to jedna z posledních věcí, kam chodím moc rád."
Ocenění mu předal astronom a astrofyzik Jiří Grygar a po vyhlášení vítězů nechal rozhlas jejich hlasy s pomocí krátkých vln vyslat z radiové stanice v Dolních Břežanech skrz zemskou atmosféru do vesmíru.
Své umění ukázali i ruchaři Českého rozhlasu. Moderátor galavečera Matouš Ruml se tak s posluchači dozvěděl, jak se dělá například vrzání sněhu, nebo jak se potopit na dno Mariánského příkopu, aby byl zvuk autentický.
