Monitorovací středisko: Česko se v konzumaci alkoholu řadí na přední příčky, denně pije desetina Čechů
Pití alkoholu v české populaci je dlouhodobě na vysoké úrovni. Vyplývá to ze zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za rok 2022. Podle ní spotřeba alkoholu v Česku dlouhodobě odpovídá deseti litrům čistého alkoholu na osobu. Denně pije alkohol téměř 10 procent dospělé populace. Česko tak patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele.
Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti 12 procent populace. Nejvyšší je častá konzumace nadměrných dávek alkoholu mezi mladými dospělými. Ta s věkem pak klesá, naopak ale roste každodenní konzumace alkoholu. Rizikově popíjí kolem 1,5 až 1,7 milionu lidí.
„Míra konzumace alkoholu je dlouhodobě vysoká. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. První náznak poklesu byl v roce 2021, kdy v jedné studii vyšly nižší hodnoty míry denního pití alkoholu - především mezi muži," uvedla šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Muži podle studie pijí více a častěji jsou také závislí. Obvykle kombinují různé druhy alkoholických nápojů, nejčastěji lihoviny a pivo. „U žen se více objevuje pití vína. Vzorce pití mezi ženami jsou jiné. Ženy častěji pijí o samotě. Začne to nevinným pitím, skleničkou večer. Překlopí se to do denního pití,“ popsala Chomynová.
Na předávkování alkoholem ročně umírá asi pět desítek lidí. S užíváním alkoholu se pak spojuje dalších asi 6 až 7 tisíc úmrtí. Dopady pití v Česku činí podle propočtů 35 až 55 miliard korun.
Co se týče kouření, v Česku denně kouří přibližně 20 procent populace starší 15 let, tedy přibližně 2 miliony lidí. Dlouhodobě klesá podíl kuřáků mezi mladistvými. Podle studie ESPAD před čtyřmi lety denně kouřilo 10 procent 16letých studentů a studentek, což je třikrát méně než na konci 90. let.
V posledních letech ale mezi mladými dospělými roste obliba alternativních výrobků, především tzv. elektronických cigaret, zahřívaných tabákových výrobků a nikotinových sáčků. Podle Chomynové je zlomovým okamžikem přechod ze základní na střední školu, kdy míra kouření narůstá. V maturitním ročníku pravidelně kouří 12 procent studentů a studentek.
Psychoaktivní látky
Zpráva většinou potvrzuje i další trendy z předchozích let - jako je třeba nadužívání psychoaktivních látek. Jde například o léky na spaní, bolest nebo úzkosti, tedy sedativa a hypnotika. „Do této kategorie spadá až 13 procent dospělých, což v přepočtu na absolutní čísla odpovídá 1,4 milionům osob,“ uvedla Chomynová.
Naopak u mládeže podle zprávy užívání návykových látek klesá. V posledních 12 měsících si léky na spaní či uklidnění bez předpisu, tedy sedativa a hypnotika vzalo devět procent dospívajících. Častěji to byly dívky.
Nejčastější nelegální drogou zůstává konopí. V posledním roce ho užila až desetina dospělých. Zhruba 200 tisíc lidí užívá velmi rizikově. Podíl dospívajících, kteří mají s konopím zkušenost, klesá. Zatímco dřív měli zkušenost s marihuanou častěji chlapci, nyní jsou na tom stejně i dívky. Mírně přibylo lidí, kteří berou nelegální drogy. Je jich asi 45.000. Z nich 41.000 si látky píchá. Ve srovnání s jinými státy má tak Česko vysoký podíl injekčních uživatelů. Naopak výskyt infekčních onemocnění mezi závislými je nízký.
Vláda v programovém prohlášení uvádí, že proti závislostem chce postupovat podle "vědecky ověřeného a vyváženého konceptu prevence rizik a snižování škod". Slibuje zajistit dostatek peněz na prevenci a služby. Regulace návykových látek má odpovídat míře jejich škodlivosti.