Evropský unikát. V Česku je v provozu už deset jaderných reaktorů, nejnovější mají na ČVUT
Na Českém vysokém učení technickém v Praze zahájil tento týden provoz nový štěpný jaderný reaktor. Je už druhým jaderným reaktorem na této škole, desátým v Česku a teprve čtvrtým postaveným v novém tisíciletí v Evropě. Kromě označení VR-2 dostal nový reaktor přezdívku Vrána a na vysoké škole nabídne výuku i vědeckou činnost.
Provoz svého druhého školního štěpného jaderného reaktoru VR-2 zahájila Jaderná a fyzikálně inženýrská fakulta ČVUT 6. června. Je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1.
„Jde o čtvrtý výzkumný reaktor v České republice, což je evropský a myslím si, že možná i světový unikát ve srovnatelných zemích,“ uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Pražská ČVUT se také stala jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem. Další dva výzkumné reaktory provozuje Centrum výzkumu v Řeži, šest jaderných reaktorů pak provozuje ve dvou jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně energetická společnost ČEZ.
„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky. A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ uvedl rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.
Podle děkana fakulty Václava Čuby pomůže nové zařízení lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 už škola narážela na kapacitní limity. „Ten slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětlil děkan.
Do Prahy se tak sjíždějí operátoři jaderných elektráren z různých zemí, mimo jiné i ze Spojených států, odkud přijíždějí také studenti. „Ze Spojených států sem jezdí studenti, kteří se připravují na diplomatickou dráhu, hlavně se zabývají otázkou nešíření jaderných zbraní,“ doplnil vedoucí katedry jaderných reaktorů na ČVUT Jan Rataj.
Bezpečný reaktor
Zařízení bude také sloužit vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty. Řada odborníků totiž v nukleární energii vidí budoucnost. Hlavně díky nízké zátěži pro životní prostředí.
„Je to jeden ze způsobů, jak také vzít vážně naše závazky, co se týká omezování vlivu člověka na klima. Protože jaderná energetika spolu s obnovitelnými zdroji je nízkoemisní zdroj. To znamená, že za svého provozu prakticky neprodukuje emisní plyny. My moc jiných možností nemáme,“ poznamenala Dana Drábová.
Přípravy na stavbu nového reaktoru trvaly skoro devět let a celkové náklady činily kolem 15 milionů korun. Palivo pro něj získala fakulta už v roce 2018 - darovala jí ho finská Aalto University.
Přestože se v reaktoru štěpí atomy, což uvolňuje využitelnou energii, nemusí se lidé v Praze obávat, protože provoz VR-2 je podle odborníků z fakulty bezpečný. Jde totiž o takzvaný podkritický reaktor, který bez externího zdroje neutronů nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví.
První jaderný reaktor v Česku začal fungovat v roce 1957 v Centru výzkumu v Řeži. Dosud poslední tuzemský blok byl spuštěn v roce 2002 v Temelíně.
