Výsledky summitu jsou dobré, ideální by byla pozvánka do NATO, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.
Summit časový plán pro vstup Ukrajiny nenabídl
Summit ve Vilniusu kromě toho přinesl slib spojenců podporovat i v příštích letech modernizaci ukrajinské armády, zástupci G7 zase ohlásili spolupráci s Kyjevem zahrnující sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení.
"Znovu jsme ujistili, že budoucnost Ukrajiny je v NATO, a souhlasili jsme odstranit požadavek na akční plán členství. To změní ukrajinskou cestu ke členství z dvou kroků na jeden. Také jsme jasně vyjádřili, že vydáme Ukrajině pozvánku ve chvíli, kdy budou spojenci souhlasit a budou splněné všechny podmínky," uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. Kyjev tak ale nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval.
Zelenskyj dnes od kritiky upustil. Mimo jiné podle zpravodajské společnosti BBC uvedl, že chápe obavy z posunu v debatě o přijetí Ukrajiny a uznal, že jeho země nemůže do aliance vstoupit za války s Ruskem.
Exministr Svoboda: Není dobré dávat sliby, že bude něco zítra
Rozdílné pohledy, zda by měla Ukrajina dostat pozvánku do NATO ve Vilniusu jsou i v Česku. Například bývalý ministr zahraničí, dnes ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda varuje před dopady takového rozhodnutí.
"Pokud Ukrajina bude členem NATO, tak to bude po mnoha a mnoha letech, protože Ukrajina není z mnoha důvodů připravena na to, být plnohodnotným členem Severoatlantické aliance. To není jenom otázka armády, ale stavu státu a společnosti. Podle mě se nemají dávat lidem sliby, že bude něco zítra nebo pozítří, když to bude za mnoho let."
Naopak analytik David Stulík vidí jasnou pozvánku země do Aliance jako přínos.
"Rusko i nadále považuje střední Evropu včetně České republiky za vlastní zónu vlivu. A z tohoto důvodu je nezbytné tento systém kolektivní obrany posílit a proto členství Ukrajiny i díky zkušenostem, které ukrajinská armáda získává přímo na bojišti, se jeví členství Ukrajiny jako významné posílení tohoto systému kolektivní bezpečnosti."
Ukrajina musí připravit řadu zákonů, a některé budou bolet, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý řekl, že výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války.
Někteří členové NATO očekávali víc, stejně jako Ukrajina a její prezident, například americký prezident Joe Biden ale už před odletem do Evropy velmi jasně řekl, co je zhruba maximem pro dané jednání, míní armádní generál ve výslužbě.
Podle Šedivého jde o správný přístup, neboť vstupenkou do NATO není pouze armáda. Ukrajina podle něj musí připravit řadu zákonů, které budou slučitelné se zásadami NATO. V řadě případů to bude Ukrajinu bolet, říká Šedivý. Zmínil například odtlačení oligarchů od politického rozhodování.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček uvedl, že pozvánka pro Ukrajinu do NATO musí znít uvěřitelně a konkrétně, jinak bude vnímána jako další prázdný slib ze strany Západu a de facto oslabení podpory.
Nekonkrétnost je podle Boháčka totiž nutné vnímat tak, že si Spojené státy a Německo nechávají vstup Ukrajiny do aliance jako téma pro vyjednávání s Ruskem o ukončení konfliktu. "Takový přístup může mít dramatické důsledky pro další vývoj války, vnitřní situaci na Ukrajině či finální uspořádání," dodal analytik.
Tématem byly i obranné plány aliance
Lídři také jednali o nových obranných plánech aliance, které by spojenci měli přijmout poprvé od konce studené války. Jde o konkrétní plány, jak se bránit v případě útoku na území aliance. Plány počítají mimo jiné s posílením východního křídla NATO. Prezident Petr Pavel uvedl, že se na tom bude podílet i Česko, mimo jiné posílí své bojové uskupení na Slovensku. Velení mise by podle prezidenta mohlo Česko sdílet se Španělskem.
"Na Slovensku, tak jako jinde se bude přítomnost navyšovat do stupně brigáda. Česká republika se na tom bude významně podílet, protože se bude účastnit jedním smíšeným praporem přímo na Slovensku. Jedním praporem, který bude dislokován na území České republiky, plus podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek."
