Před 150 lety započala novogotická dostavba katedrály sv. Víta
Významně se o to zasadil pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, který přesně před 150 lety položil k dostavbě chrámu základní kámen.
Byla místem korunovace českých králů, v její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. Nejcennější částí katedrály je kaple sv. Václava na místě původní rotundy.
Za svou současnou majestátní podobu vděčí kromě úsilí pražského arcibiskupa i nadšení Pražanů. Na dostavbu začaly vybírat peníze. Přispívali chudí, bohatí i intelektuálové. Bylo to podobné, jako když se sbíraly prostředky na Národní divadlo.
Ode dne, kdy Karel IV. položil jeho základní kámen, do okamžiku, kdy se slavnostně otevřely dveře do dostavěné katedrály, uplynulo více než půl tisíciletí…
Návrhů na dostavbu chrámu vzniklo hned několik a ve hře nebyla jen novogotika. Nakonec byl vybraný Josef Kranner, který vyhotovil projekt velmi citlivý k původní Parléřově architektuře. Neměl ale čas dílo zrealizovat a místo něj nastoupil Josef Mocker, který byl ve svých plánech razantnější. Jeho projekt „ideálního“ chrámu se pražským památkářům nelíbil, kritizovalI ho za necitlivý přístup k dílu starých mistrů. Dnešní názor odborníků je smířlivější, například historik umění Mojmír Horyna je názoru, že západním průčelím Mocker výjimečnost pražského chrámu naopak podtrhl.
Ať tak či tak, dnes je svatovítská katedrála dominantou Prahy a jednou z nejfotografovanějších staveb světa.