První Palachovi následníci: učeň z Budapešti Bauer a pivovarský dělník Hlavatý

Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a svým zraněním podlehl o tři dny později. Nebyl zdaleka jedinou „živou pochodní“. Jeho příkladu následovala celá řada lidí, a to nejen v Československu.

Jako první následoval příkladu Jana Palacha Sándor Bauer, šestnáctiletý učeň z Budapešti. Zapálil se o několik hodin dříve než pivovarský dělník Josef Hlavatý. Došlo k tomu na schodech Maďarského národního muzea v Budapešti 20. ledna 1969. V rukách držel dvě papírové národní vlajky a jako živá pochodeň hlasitě protestoval proti sovětské okupaci Maďarska a maďarské účasti na okupaci Československa.

Důvody svého činu popsal v dopisu, který na rozloučenou zanechal svým spolužákům a učitelům.

„Upálil jsem se za živa, jako ten československý mladík. Chci tak protestovat proti sovětské okupaci.“
Sándor Bauer

Sovětský svaz nenáviděl už od malička. Bauerova rodina čelila politické perzekuci. Jeho nevlastního bratra odvlekla na konci druhé světové války Rudá armáda a už ho nikdo nikdy nespatřil. V roce 1956 zničil sovětský tank byt Bauerových. Z politických důvodů se Bauer nedostal na lesnickou školu, musel se učit automechanikem.

Bauer zemřel o tři dny později. Pohřeb se konal tajně a za přísných bezpečnostních opatření v Budapešti; mohli se ho zúčastnit jen rodiče a nejbližší příbuzní. Čin se tak nedostal do širšího povědomí maďarské veřejnosti.

Pivovarský dělník z Plzně druhou československou živou pochodní

Josef Hlavatý|Foto: Archiv bezpečnostních složek

Pětadvacetiletý dělník Josef Hlavatý se polil a zapálil petrolejem 20. ledna 1969 na Dukelském náměstí v Plzni. Došlo k tomu na symbolickém místě, kde dříve stála socha prezidenta Tomáše G. Masaryka.

Veřejnost se o jeho činu dozvěděla téměř bezprostředně. V televizním projevu se o něm zmínil tehdejší prezident Ludvík Svoboda, který apeloval na mladé lidi, aby vzor Jana Palacha nenásledovali. Deník Rudé právo pak Hlavatého vykreslil jako muže, který nezvládal problémy svého osobního života. Na začátku roku 1969 se mu rozpadlo manželství a nešťastný muž utápěl svůj žal v alkoholu.

V období od ledna do dubna 1969 byly na československém území zaznamenány téměř tři desítky pokusů o sebevraždu. Zdaleka ne všechny ale měly stejný motiv jako čin Jana Palacha.

Seznam těch, kteří se upálili na protest proti politickým poměrům: Thích Quảng Đức, Ryszard Siwiec, Vasyl Makuch, Sándor Bauer, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová, Jan Béreš, Jan Zajíc, Evžen Plocek, Elijahu Rips, Walenty Badylak