Pomoc Ukrajině i jaderná energetika. Na návštěvu Česka zavítal francouzský prezident Emanuel Macron
Pomoc Ukrajině, rozvoj infrastruktury zejména v dopravě a energetice. To jsou hlavní body návštěvy francouzského prezidenta Emanuela Macrona v Praze. Na Pražském hradě ho přivítal prezident Petr Pavel.
Jednání se týkala konkrétních iniciativ k vojenské pomoci Ukrajině. I českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo EU.
Pavel už dříve uvedl, že pokud Praha získá u spojenců peníze na nákup těchto nábojů, dokáže je na Ukrajinu dodat v řádu týdnů. Podle expertů je na nákup potřeba vyčlenit asi 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč). K iniciativě se zatím přihlásilo zhruba 15 zemí včetně Francie. Hraje v těchto jednáních roli skutečnost, že hlava státu je bývalý generál a voják z povolání?
"Myslím, že to může pomoci, protože mu to dává určitou formu důvěryhodnosti, ale myslím, že hlavní je politická důvěryhodnost a z tohoto hlediska je jeho politická linie ohledně Ukrajiny a evropské a západní angažovanosti velmi jasná, což u jeho předchůdců nebylo. To, že je bývalý voják, je druhotné, ale pomáhá to," připouští Lukáš Macek, ředitel Centra Grande Europe při Institutu Jacquese Delorse.
Francouzský prezident Macron na tiskové konferenci řekl, že Rusko nesmí ve válce na Ukrajině zvítězit. Je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba. Macron také zdůraznil, že česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii je významná. Francie se k ní připojí, dále o tom budou jednat ministři obou zemí.
Od pařížského summitu se také mluví o možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které zmínil Emanuel Macron.
"Myslím si, že to bylo hodně hluku o ničem, protože prohlášení Emmanuela Macrona bylo dost obecné a různě interpretované. Nemám dojem, že by mezi Paříží a Prahou na toto téma existoval nějaký spor."
Francouzská EDF je jedním z uchazečů o dostavbu nového bloku v Dukovanech
Mezi další témata rozhovorů patří rozvoj infrastruktury v dopravě či energetice. Macron má na programu účast na česko-slovenském jaderném fóru. Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Vláda očekává nabídky v dubnu. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
Francouzská firma Orano bude nově zajišťovat obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Dosud měl tuto službu na starosti ruský TVEL. K jaderné energetice zaujímala Praha i Paříž stejný postoj. Mohou vztahy utrpět, pokud by Francouzská elektrárenská společnost EDF v tendru nezvítězila?
"Projaderný postoj je jednou z mála otázek, ke kterým Francie a Česká republika vždy zastávaly stejný postoj, a to bez ohledu na to, jaké vlády byly v obou zemích u moci. Navíc má tato smlouva velký ekonomický význam. Ale učinit z této jaderné dohody alfu a omegu celého francouzsko-českého vztahu by znamenalo pohrdat ostatními prvky tohoto vztahu. Ostatně jedním z bodů návštěvy Emmanuela Macrona v Praze je podpis aktualizovaného strategického partnerství pro bilaterální spolupráci v mnoha oblastech. Jaderná otázka není nová, toto jaderné fórum není bezvýznamné, ale ne vše na něm závisí", poznamenal Lukáš Macek.
Na úvod návštěvy Česka se Emanuel Macron setkal se studenty Francouzského lycea v Praze na recepci na počest francouzské komunity žijící v Česku.
