Metoda českých vědců prokázala, že nejstarší osídlení v Evropě je v ukrajinském Korolevu
Výzkum, který přepisuje učebnice. Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku.
Studie, kterou publikoval časopis Nature, ukázala, že první lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let. Objev Koroleva má letos 50. výročí, ale přesné datování vzorků z naleziště umožnily až nedávné pokroky v matematickém modelování. Archeologie tak spolupracuje s jadernou fyzikou. Bez spojení vědních oborů, by nebylo možné výsledky zjistit.
"Lokalita Korolevo na západní Ukrajině je významná z celoevropského hlediska. Je tam dvanáctimetrový sprašový profil, který má v sedmi vrstvách tisíce kamenných nástrojů. Již posledních třicet let archeologové kopou a bádají. Je to unikátní záznam kultury a bydlení v té oblasti," uvedl v Roman Garba z Ústavu jaderné fyziky a pražského Archeologického ústavu Akademie věd.
Dosavadní výzkumy datovaly první osídlení evropského kontinentu ve Španělsku před 1,2 až 1,1 miliony let. Aktuální výzkum ale potvrdil, že ukrajinské osídlení existovalo o 200.000 až 300.000 let předtím.
Korolevo je ideální pro naši datovací metodu
Osídlení v Korolevu, na dnešní Zakarpatské Ukrajině nedaleko hranic s Maďarskem a Rumunskem, je také zajímavé tím, že jde o nejsevernější výskyt druhu člověka vzpřímeného, nazývaného Homo erectus.
"Já jsem studoval různé lokality, protože jsme chtěli uplatnit naši nejnovější metodu, které se věnujeme. Je to metoda datování pomocí kosmogenních nuklidů. Shodou okolností v Ománu na archeologické expedici spolupracuji s ukrajinských archeologem Vitalijem Usykem, který kromě specializace na arabskou architekturu, byl také ředitelem expedice v Korolevu. Slovo dalo slovo, a já jsem zjistil, že ta lokalita je úplně ideální pro naši datovací metodu. Ta je vhodná pro datování archeologických nálezů, které jsou starší víc než 300 tisíc let až 5 milionů let. Ostatní datovací metody nesahají tak hluboko do historie."
A v čem metoda spočívá? Kosmické záření, které bombarduje naši zemi, proniká do povrchu hornin. Vznikají ony kosmogenní nuklidy. Poměr koncentrací nuklidů umožní spočítat, jak dlouho byly pod zemí uložené ty kamenné nástroje.
"V Korolevu se našly kamenné nástroje, nenašly se tam kosti, protože ty se nezachovaly. Je to unikátní lokalita v Evropě, kde máme devět kultur typu kamenných nástrojů v sedmi vrstvách od 1,4 milionů až do 30 tisíc let."
Výsledky měření mění pohled na migrační trasy prvních Evropanů
Publikované výsledky tak mění pohled na migrační trasy takzvaných prvních Evropanů, dodá Roman Garba. O první migraci člověka do Evropy se toho příliš neví.
"Víme toho docela málo. Samozřejmě o té pozdější migraci homo sapiens, toho člověka moderního se toho ví mnohem víc, ale o té úplně první migraci, kterou jsme nyní odatovali, se ví velice málo, protože byla před dvěma miliony let. Homo erectus byl první druh člověka, který opustil Afriku a přes Blízký východ a Kavkaz se dostal do Evropy. Předchozí výsledky naznačovaly, že byl v severním Španělsku - 1,1 až 1,2 milionu let. Pak jsme měli výsledky z Gruzie - 1,8 milionu let. A do dnešní doby nebylo nic mezi tím. A my jsme přišli s novou lokalitou. To potvrdilo hypotézu, že první lidé přišli z jihovýchodu podél Dunaje."
Své hypotézy archeologové a antropologové dokázali potvrdit s pomocí znalostí a technologických možností jaderné fyziky a geofyzikálních věd. Vzorky kamenných valounů z naleziště Korolevo chemicky zpracovali a měřili vědci z Česka a Německa. Poté novými datovacími výpočty vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR určili stáří vzorků - 1,4 milionu let.
"My jsme čekali kolem toho milionu, nebo něco přes milion let. Ten výsledek nás lehce překvapil, že to je až tak staré. Použili jsme dva výpočty. Při psaní článku jsme všechno probírali s největšími experty na světě. To stáří je opravdu takové."
Jak dodal Roman Garba z Akademie věd, taková lokalita by si zasloužila zapsání do seznamu světového dědictví a měla by mít právo na ochranu. Nachází se totiž v areálu lomu s aktivní těžbou andezitu.
Korolevo leží asi 150 km vzdušnou čarou od slovenských Košic. V letech 1920 až 1938 bylo součástí bývalého Československa a místo neslo název Královo nad Tisou. První objevy osídlení ze starší doby kamenné na Zakarpatské Ukrajině udělal československý archeolog Jozef Skutil.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
