80. výročí vylodění v Normandii. Tisíce lodí a vojáků kryli také českoslovenští piloti
Před 80 lety se spojenci vylodili v Normandii. Tisíce lodí a vojáků kryly z výšky také českoslovenští piloti v řadách Britského královského letectva. Slavnostní ceremonie se účastní i český prezident Petr Pavel.
Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistů. Veteránům to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ceremonií se zúčastní řada světových státníků, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.
Na pěti plážích se vylodilo 156 tisíc spojeneckých vojáků
Největší vyloďovací operace ve vojenských dějinách z 6. června 1944 znamenala začátek osvobozování západní Evropy od nacismu. Během jediného dne bylo na pěti plážích vysazeno zhruba 156.000 spojeneckých vojáků. V Den D podle odhadů zahynulo nejméně 10.000 vojáků protihitlerovské koalice a 4000 až 9000 vojáků německého wehrmachtu. Za války létal u 68. noční stíhací peruti i JIří Poláček. Také on vzlétl v časných ranních hodinách. "Viděli jsme stovky těch lodí. Přestože bylo toho 6. června prachmizerné počasí, že mraky šly až k hladině, stak bylo skrz ty mraky vidět loďstvo."
"Pod našimi letci se otevřelo obrovské dosud nevídané panoráma. Od jihoanglického ostrova Wight až k Normandii pod sebou pozorovali nekonečný proud válečných lodí, zásobovacích lodí, vyloďovacích plavidel," popisuje historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Stíhači měli letecky krýt vyloďovací pláže v britském sektoru, zabránit jakémukoliv pokusu německé Luftwaffe o útok a hlavně zvedat morálku bojujících pěšáků. Nejúspěšnějším československým stíhačem bojů nad Normandií byl podporučík Otto Smik, říká historik Jiří Rajlich.
"To byl mladý chlapec, který odešel z vlasti v pouhých 17 letech. A za invaze sestřelil tři německé Focke-Wulfy. Po přistání z jednoho toho boje, když se ho ptali, jak to proběhlo, říkal: tak oni se celkem k ničemu jinému než k sestřelování nehodí."
Důležitý úkol připadl také 311. československé bombardovací peruti - uzavřít kanál La Manche.
V Normandii jsou také české kluby vojenské historie
V Normandii je pětatřicet historických vojenských vozidel americké armády a výprava zhruba 100 lidí ze tří plzeňských klubů vojenské historie míří. Nejvíce členů i techniky vyslal spolek Military Car Club Plzeň, který sdružuje zájemce o historii osvobození jihozápadních Čech americkou armádou. Setkání se zástupci českých klubů vojenské historie má na programu i prezident Petr Pavel, který se oslav účastní.
Ve Francii je na státní návštěvě americký prezident Joe Biden. Také on se vydá na pláže. Rozsáhlou operaci za druhé světové války v největším utajení provedli Američané, Britové a komanda hnutí Svobodná Francie, aby připravili půdu pro osvobození Francie a porážku nacistického Německa.
Spojenecké velení používalo klamné zprávy
Plánování provázely obavy z prozrazení záměru a místa a data invaze. Spojenecké velení se soustředilo i na to, aby Němce klamnými zprávami přesvědčilo o tom, že hlavním cílem je oblast Calais a útok na Normandii bude jen zastírací manévr. Posloužila k tomu práce tajných služeb, falšování radiokomunikace nebo údajná existence invazní armády vedené generálem Georgem Pattonem.
Vylodění v Normandii má i své zajímavosti. Do historických knih se dostal šestapadesátiletý americký brigádní generál Theodore Roosevelt. Když zjistil, že v čele svých jednotek přistál na pláži Utah o téměř dva kilometry jinde, prohlásil: "No co, tak tedy začneme válku zde!" Proslulým se stal i okamžik setkání výsadkářů, kteří byli od půlnoci v týlu německých sil, s posilami u řeky Orne. Po boku velitele, lorda Lovata, vyhrával na svůj nástroj jeho osobní dudák.