Stříbrný důl v Kutné Hoře láká na noční prohlídky. Pro návštěvníky tu je i "havířský trenažér"
České muzeum stříbra v Kutné Hoře láká v létě na noční prohlídky dolu s kahanem v ruce. Středověký důl sv. Jiří byl kdysi jedním z nejbohatších nalezišť stříbra na světě.
Noční prohlídky začaly 3. července a budou trvat do 28. srpna každou středu o půl desáté večer. Lákadlem podzemí jsou i vodní plochy skryté hluboko pod povrchem nebo přírodní útvary připomínající krápníky.
"Navštívit středověkou štolu je zajímavý zážitek. Člověk si uvědomí, v jakých podmínkách ve středověku pracovali horníci. A také náročnost té práce, možná i pomíjivost lidského života. Díky tomu, že jsou v horninách vápence, tak tam lidé uvidí třeba i drobné krasové jevy," vysvětluje ředitelka Muzea stříbra Lenka Mazačová.
Štolu sv. Jiří objevili v roce 1967
Ve středověkém dolu v třicetimetrové hloubce panuje příjemný chládek kolem 13 stupňů Celsia. Takže teplý svetr sebou. Návštěvníci dostanou i ochranný plášť, tzv. perkytli, a na hlavu si nasazují přilbu se světlem. Trasa je dlouhá 250 metrů a jsou tam i čtyři zatopená hloubení. Připomínají jezírka a jsou podobná těm, jaká vídáme v krasových jeskyních.
Štola sv. Jiří byla objevená v roce 1967 při hydrogeologickém průzkumu historického jádra Kutné Hory zhruba v hloubce 22 metrů pod Jezuitskou kolejí. Objevitelé si nejdřív mysleli, že jde o důl Osel, který až do poloviny 16. století patřil k nejhlubším dolům na světě.
V Kutné Hoře se těžilo stříbro od druhé poloviny 13. století. V celém kutnohorském revíru se během 13. až 17. století vytěžilo 2500 tun stříbra a 20 000 tun mědi. Podle Lenky Mazačové je Kutná Hora krásná i v noci.
"Noční prohlídka je zajímavá hlavně atmosférou, je tajemnější, možná trošku osobnější. Návštěvníci oproti prohlídkám ve dne dostanou do ruky kahánek. Mohou si svítit svíčkou v tom kahánku, a potom na závěr prohlídky si také mohou vyrazit pražský groš. Atmosféra v noci je hrozně zajímavá. V létě má člověk více volného času vyrazit na půl desátou do dolů, nebo se potom podívat po Kutné Hoře."
Nic pro lidi s klaustrofobií
Protože průměrná šířka chodbiček v podzemí je 70 centimetrů, připravilo muzeum pro návštěvníky i „havířský trenažér". Je to maketa štoly, kde si každý může průchod úzkou důlní chodbou nejdřív nanečisto vyzkoušet.
Prohlídka začíná na nádvoří Hrádku, v části Českého muzea stříbra. Hrádek byl původně menší městský hrad. Pro veřejnost je otevřený i balkón, z něhož je mimořádně krásný pohled na chrám svaté Barbory. Návštěvníci si prohlédnou i originál těžebního stroje z 16. století.
"Středověký důl je zajímavá technická památka. To stříbro zapříčinilo, že Kutná Hora byla druhým nejvýznamnějším městem v českém království. V tom jsou ty doly unikátní, když si uvědomíme, že je to všechno spojeno s obrovským bohatstvím, a s obrovským finančním objemem, který tyto doly potom do Čech přinášely."
Těžba stříbra byla v Kutné Hoře přerušená za husitských válek a pak v 1. polovině 17. století za třicetileté války. Další pokusy o těžbu stříbra byly většinou neúspěšné. Těžit se tu začalo až během 2. světové války, ale nikoliv stříbro, ale zinek a měď. Těžba skončila v roce 1991.
Po návštěvě dolu si návštěvníci prohlédnou ještě venkovní expozici havířské osady i sklepení s úpravou stříbra na mincovní kov a ražbu mince. Součástí prohlídky je i numismatická expozice o vývoji mincí u nás.
Starověká mumie i pokrmy husitů
A komu nebude prohlídka stačit, může vyrazit až do podzimu na několik výstav. První z nich s názvem Ve stínu pyramidy je věnována starověkému Egyptu. Největším lákadlem je nejkrásnější starověká mumie u nás. Jmenuje se Hereret, což česky znamená Květina.
Další expozice se zaměřuje na slavnou husitskou bitvu u Malešova, asi 6 kilometrů od Kutné Hory. Vítězné bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. Děti i dospělí si tu mohou vyzkoušet dobové zbroje jako třeba drátěnou košili, ale třeba také zjistit, co husité jedli.
