Jak přejít z konvenčního na ekologické hospodaření? Vědci dokončují příručku
Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci z Mendelovy univerzity a z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - CzechGlobe příručku. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství.
Poznatky vědci čerpají v sousedním Rakousku, které má s ekologickým zemědělstvím dlouholeté zkušenosti.
„Dříve se uvádělo, že výnos v ekologickém zemědělství je zhruba o 15 procent nižší v porovnání s konvenčním hospodařením. V posledních letech, kdy jsme vystaveni extrémním klimatickým podmínkám, už ale tyto rozdíly nejsou tak významné. Z dlouhodobého sledování v sousedním Rakousku vyplývá, že dnes v podstatě není rozdíl mezi ekologickým a konvenčním hospodařením,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí projektu Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Příručka je před dokončením a pěstitelům představí metody, které vedou k intenzifikaci rostlinné produkce při plném respektování pravidel, jež omezují ekologické zemědělství z hlediska životního prostředí i zdraví spotřebitelů.
„Základní zásady jsou velmi jednoduché. Jde hlavně o využití potenciálu, který nabízí půdní organismy. Stále musíme mít na paměti to, že výsledek našeho zemědělského snažení bude přímo úměrný prosperitě půdních organismů a nepřímo jejich strádání, kdy nebudou mít dostatek potravy. Pokrytí živinových a energetických nároků půdních organismů se odvíjí od množství vyprodukované nadzemní a podzemní biomasy rostlin, kterou budou mít k dispozici. Proto bychom měli dbát na to, aby byla půda neustále kryta vegetací. Půdní pokryv nezajišťuje jen cílová plodina, ale po její sklizni také meziplodiny,“ doplnil Záhora.
Prosperitě půdních organismů podle něj nepomáhá ani hluboká orba. Proto by se k ní mělo přistupovat pouze v oprávněných případech.
„V souhrnu tedy nejde o nic převratně nového. Jde jen o větší ohled k přírodě, ze kterého vyplývá zásadní úprava osevních sledů s výrazným prodloužením intervalů mezi stejnými plodinami, zařazení pestrého spektra meziplodinových druhů, šetření s hlubokou orbou nebo povrchové aplikování zralého kompostu,“ dodal expert.
Změna nenastane hned
V současnosti se ekologicky hospodaří zhruba na 16 procentech zemědělské půdy v Česku. Rychleji se podle Záhory mění situace ve vinohradnictví.
„Vinaři, kteří jsou dnes na desetině spotřeby pesticidů, pomalu zjišťují, že už je v podstatě není nutné aplikovat vůbec. Vrátilo se jim až 80 procent ze spektra denních motýlů. Naproti tomu, v sousedním vinohradu, kde stále ještě používají přípravky na ochranu rostlin, je denních motýlů jen 15 až 20 procent,“ přiblížil Záhora.
Zdůraznil, že změna ale nenastane hned. Přechod na ekologické hospodaření je procesem na několik let a nejde udělat bez ztráty výnosů z roku na rok. Změna ale podle něj nenastane hned.
„Půdu je potřeba nakrmit ze shora. Jednak meziplodinami, jednak pravidelnými dávkami kvalitního kompostu a jednak tím, že první tři až čtyři roky nechá zemědělec oživovat pole třeba vojtěškou. Zejména proto, aby ona sama s pomocí žížal pomohla rozrušit zatmelenou bariéru mezi ornicí a podorničím. To je danost, kterou musí pěstitel překonat, pokud chce mít výsledky. A je důležité si uvědomit, že rakouští zemědělci, se kterými spolupracujeme, také nějakou dobu čekali,“ upozornil Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
