Děti plánuje stále méně mladých Čechů. Důvodem je podle výzkumu hlavně ekonomická nejistota
V Česku klesá počet mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě. Mění se také dlouhodobé plánování rodičovství. Pokles je nejvýraznější u lidí v relativně horší ekonomické pozici. Vyplývá to z dat výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.
Na otázky týkající se rodiny a vztahů odpovídalo ve výzkumu Současná česká rodina přes 6 tisíc obyvatel České republiky ve věku 18 až 69 let.
„Respondenty jsme vybírali náhodným způsobem, čili je to reprezentativní vzorek nejvyšší kvality. Ptali jsme se jich na různé věci, které se týkají rodiny, rodinného života, složení domácnosti. Ptali jsme se i na jejich názory na to, jak by rodina mohla a měla vypadat i na jejich plány do budoucna. A do sekce plánů patřily i otázky, jestli třeba plánují dítě případně kdy a kolik,“ vysvětlil vedoucí výzkumu, sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.
Výzkum probíhal v letech 2020 až 2022. Díky časovému rozpětí sběru dat je tak podle něj možné porovnat, jak na tyto otázky odpovídali respondenti dotázaní v roce 2020 a ti, kteří byli dotázáni o dva roky později, a sledovat tak vývoj plánování plodnosti v české společnosti.
Data ukazují, že mezi mladými lidmi klesají plány mít v budoucnu dítě. V roce 2020 celkem 42 proent dotázaných ve věku 18–39 let uvedlo, že v příštích třech letech plánují mít dítě. Mezi respondenty dotázanými v roce 2022 dosahoval tento podíl 30 procent. Podle Kreidla je rozdíl v krátkodobých a dlouhodobých plánech mít děti.
„Krátkodobé jsou plány v příštích třech letech. Takže v okamžiku, kdy člověk vyplňuje dotazník, tak se podívá na své příští tři roky a řekne, jestli uvažuje o tom, že by mohl mít další nebo první dítě v těch příštích třech letech. A pak jsou to dlouhodobé plány, kde se dívají lidé i za ten horizont těch tří let a říkají, jestli vůbec někdy v životě ještě uvažují o tom, že by měli dítě nebo další dítě. A tyto plány na děti v průběhu let 2020 až 2022 klesaly. Klesaly poměrně významně, ale klesaly více ty krátkodobé plány, než ty dlouhodobé,“ vysvětluje.
„Takže to vypadá, že pro část lidí to byl spíš jenom odklad. Že usoudili, že v danou chvíli není úplně vhodná situace na přírůstek do rodiny, ale doufali, že se situace s nějakým delším časovým horizontem zlepší a že třeba ještě děti mít budou,“ dodává.
Nejvíce mezi ekonomicky znevýhodněnými
Nejvýrazněji podle průzkumu klesly rodičovské plány u ekonomicky znevýhodněných respondentů, kteří mají nízké vzdělání, nízké příjmy a žijí v malých bytech nebo domech o maximálně dvou pokojích.
„Tam se těch nejistot nakumulovala spousta. Lidé, kteří mají trošku lepší postavení, lepší příjem, lepší majetek, nebyli vnějšími šoky tolik zasaženi. Ale všimli jsme si, že i u lépe postavených došlo k nějakému poklesu i u těch dlouhodobých plánů. Zřejmě to souvisí s tím, že vzdělanější lidé jsou v průměru trošku starší,“ nastiňuje. I přes pokles ale podle něj platí, že mladí lidé s vysokoškolským vzděláním děti plánují ve vyšší míře než lidé s nižším vzděláním.
Přání mít děti podle něj znamená klesající odpovědnost vůči společnosti. „Dítě už není povinnost. Jako hodnotová opora pro to, aby lidi měli dítě, už nemá normativní oporu. Lidi, pokud mají děti, tak je mají z nějakých svých soukromých důvodů. Protože oni se chtějí stát rodiči, oni věří, že jim to přinese nějakou radost do života. Takže v tomto smyslu je to klesající odpovědnost vůči společnosti. Málokdo bude mít děti pro to, aby přispěl k přižití národa nebo něčeho takového. Jsou to opravdu dneska primárně úplně soukromé důvody,“ vysvětluje Kreidl.
Připomíná, že za poslední dva roky počet narozených dětí v České republice klesl o více než 20 tisíc dětí. A podobný trend je podle něj všude v Evropě.
„Dětí se rodí méně a ten pokles je velmi silný. Samozřejmě jsme viděli dlouhodobě v Evropě trend klesajícího počtu narozených dětí. Ale to, co se z toho v posledních dvou letech, to historicky nemá obdoby. Když se podíváte na to, co se třeba dělo v první polovině 90. let v Česku, tehdy počet dětí také klesal. Ale teď to vypadá, že v letošním roce klesne počet narozených dětí na historicky úplně nejnižší úroveň, kterou jsme kdy v České republice zaznamenali. Takže je to velmi rychlý a velmi hluboký propad,“ konstatuje sociolog.
Změna ve společnosti
Z dat výzkumu podle něj lze nicméně vyčíst, že přinejmenším pro část lidí šlo o odložené děti. Ne o trvalé snížení plánů mít dítě. Ale na to, aby se odkládané děti nakonec narodily, muselo by se podle Kreidla něco ve vnějším prostředí změnit.
„V situaci, kdy je dítě pro lidi jenom jedním z možných životních cílů v konkurenci dalších, muselo by se něco ve společnosti změnit, aby atraktivita dětí narostla. Čili v tuto chvíli to závisí na tom, jestli dojde k nějaké stabilizaci ve společnosti. Ať už ekonomicky, nebo politicky, nebo nějak jinak. Pokud bude situace dál velmi nejistá, tak se z dočasně odložených dětí možná stanou trvalé odložené děti a porodnost se zpátky na úroveň před rokem 2020 třeba vůbec nevrátí,“ upozorňuje.
Dodává, že v roce 2025 začne druhá fáze výzkumu, při níž budou osloveni stejní respondenti jako v první fázi. „Výzkum sice proběhl v roce 2020 - 2022, ale je to plánované jako dlouhodobá studie, čili my se chceme v příštím roce k těm stejným respondentům vrátit a zeptat se jich, co se za poslední roky u nich v rámci rodinného a partnerského života a těch plánů změnilo,“ říká sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.
Související
-
Česko zažívá dramatický pokles porodnosti. V roce 2022 ubylo 12 tisíc dětí
ČR se nachází v situaci, kdy se do věku vyšší plodnosti dostávají ženy z početně slabších ročníků z druhé poloviny 90. let, upozorňuje Jakub Augusta z Ministerstva práce.
