Poválečný návrat prezidenta Beneše provážely bouřlivé ovace Pražanů. Cesta přes Moskvu trvala dva měsíce

Záběry pořízené během návratu prezidenta Edvarda Beneše - příjezd do Prahy. Edvard Beneš s manželkou Hanou projíždějí v otevřeném automobilu po Masarykově nábřeží v Praze vítán Pražany.

Před osmdesáti lety se z Londýna do Prahy triumfálně vrátil prezident Edvard Beneš. Přišla s ním i v exilu působící košická vláda. Až do 28. října 1945 však chyběl v politickém systému Československa parlament. Proto měla nařízení vlády s podpisem prezidenta podobu zákonů, známých jako Benešovy dekrety.

Návrat Edvarda Beneše do vlasti | Foto: VHÚ

Do exilu odešel Beneš poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli Mnichovské dohodě. Vrátil se po sedmi letech. Z Londýna odletěl společně s manželkou Hanou již 11. března 1945 za doprovodu ministra zahraničí Jana Masaryka a sovětského velvyslance Fjodora Taraseviče Guseva.

Návrat Edvarda Beneše do vlasti | Foto: VHÚ

Cestu přes Moskvu mu v Londýně rozmlouvali, nakonec trvala dvě měsíce. Na poslední chvíli se například dozvěděl, že si s sebou nebude moci vzít několik desítek lidí svého aparátu, nýbrž jen lidi osobně nejbližší. Ani velvyslanci států Západu u exilové vlády jej nesměli doprovázet. Cesta vedla přes egyptskou Káhiru do Moskvy, kde prezident projednal s komunisty podobu nové vlády a její program, známý jako Košický vládní program.

Z Moskvy vyrazil vlakem do Humenného a Košic. Dál pokračovat mohl až v den kapitulace Německa 8. května. Mezi 12. a 15. květnem se zdržel v Brně a konečně 16. května časně ráno vyrazil speciální vlak z nádraží v Blansku do Prahy.

Návrat Edvarda Beneše do vlasti | Foto: VHÚ

Mezi sporné Benešovy kroky patří postoupení Podkarpatské Rusi

V té době vznikly i fotografie, z nichž jedna zachycuje trubače 1. čs. obrněné brigády, který slavnostně ohlašuje příjezd prezidenta do hlavního města v ranních hodinách. Další fotografie zachycují, jak Edvard Beneš s chotí Hanou a dalšími členy doprovodu projíždí ulicemi města za bouřlivých ovací Pražanů směrem ke Staroměstskému náměstí.

Jan Masaryk a Edvard Beneš | Foto: Národní muzeum Praha

Pohlednice byly získány do sbírky Vojenského historického ústavu Praha po roce 1945 formou darů z několika pozůstalostí. Slavnostní projev pak prezident pronesl z tribuny před zničenou budovou Staroměstské radnice.

Jako prezident Beneš abdikoval dvakrát, poprvé v roce 1938 po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu komunistickou stranou.

Podkarpatská Rus | Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum

Hodnocení role Edvarda Beneše v československých dějinách zůstává z řady pohledů kontroverzní, přestože se jednalo o bytostného demokrata. Mezi sporné kroky patří postoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945. V březnu roku 1945 poslal Stalinovi dopis, ve kterém píše o tom, že připojení „Zakarpatské Ukrajiny" k SSSR považuje za samozřejmé. Až příliš vycházel z úvahy, že Československo se může stát „mostem" mezi Sovětským svazem a západními demokraciemi a napomoci tak stabilitě v Evropě.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: Vojenský historický ústav , ČT Edu
klíčové slovo:
spustit audio

Související