Unikátní nálezy záchranného výzkumu. Archeologové našli hroby, zlato, bronz i keramiku v místě budoucího pražského obchvatu
Hrobová místa, zlato, bronz, keramika i korálky. Takové poklady ukrýval pro archeology 13 kilometrů dlouhý úsek budoucího pražského okruhu. Nejzajímavější nálezy se až teď, po ukončení terénních prací, mohou představit veřejnosti. A to v obcích, které jsou dotčené stavbou části obchvatu.
"Archeologický výzkum probíhal na více než 150 hektarech plochy, což patří k největším archeologickým výzkumům, které se v Čechách odehrávají v posledních letech. Ty nálezy jsou pro nás důležité proto, že kdybychom je nevyzvedli, tak s tou stavbou zaniknou, budou odvezené na skládku," prohlásil Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV.
Jen pro představu, záchranný archeologický výzkum obsáhl plochu 362 fotbalových hřišť. Návštěvníci si mohou nálezy prohlédnout také ve 3D modelech v doprovodné mobilní aplikaci. Kousek od Kuří u Říčan se našla i řada zajímavých hlubokých šachet, vysvětluje Jan Mařík.
"V nich jsme patrně narazili na stopy dolování zlata. Tam jsme v takovém výběžku, který se táhne od Jílového, které je známé dolováním zlata ve středověku. Zároveň se v tomto prostoru těžila podpovrchovým způsobem i velmi jemná hrnčířská hlína, což je také nezvyklé."
Zlaté ozdoby měla v účesu vysoce postavená dáma
Hrob u Běchovic z doby halštatské ukrýval drobné zlaté ozdoby, které pravděpodobně zdobily účes vysoce postavené dámy, vysvětluje Karel Říha - vedoucí výzkumu tohoto úseku.
"Je to zlatá kolekce z doby halštatské. Je to z hrobového inventáře, z období 8. až poloviny 6. století před naším letopočtem. Jedná se vesměs o vlasové ozdoby a ozdoby oděvů. Objevuje se to v kostrových hrobech. Bylo určité procento z těch kostrových hrobů, mohl to mít každý patnáctý."
V hrobech se našly i rozmanité nádoby, ať už svou výzdobou, malbou nebo velikostí.
"Od malých až po zásobnice, které mají na výšku 1 až 1,3 metrů. Lze předpokládat, že sloužily jako dočasná úschova potravinových milodarů tomu pohřbenému. V těch větších bývalo zrní, v těch menších mohly být tekutiny, třeba mléko, medovina, med, popřípadě masité milodary."
Laténský korálek s očky měl ochrannou funkci
Impozantní jsou i skleněné a jantarové korálky ze starší doby železné a z doby stěhování národů. Zatímco jantar se k nám dostával od Baltského moře, skleněné korálky mohly pocházet ze západní Evropy či Středomoří, ukazuje Martin Kukla z Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech.
"Jsou tu spony z laténského období, a korálek, který je pro toto období typický, protože má taková očka. Je to symbolika otevřených očí, která vás chrání, když spíte. Nosil se třeba na krku. Pak jsou tu specifické plaňanské poháry. Dostaly jméno podle lokality Plaňany u Kolína, což je typická keramika pro Germány. Je tady hrob z římského období, kdy měl muž zlatý prsten, pinzetu, ovčácké nůžky a sponu, která se datuje do této doby. Dále tu máme jantarové korálky, které pochází z únětických hrobů. Náhrdelník nosila pravděpodobně nějaká vysoce postavená žena."
Pro archeology je to unikátní sonda do krajiny
Téměř rok práce archeologů tak přinesl výjimečné nálezy od neolitu až po raně středověké osídlení.
"Pro nás je ten výzkum neuvěřitelnou sondou do krajiny. Ve velmi širokém a dlouhém pásu můžeme sledovat, jak se krajina proměňovala od staršího pravěku, od doby prvních zemědělců, což je ta nejstarší fáze osídlení, kterou jsme zachytili, až do novověku. Máme tam zachycenou velmi zajímavou sérii sídlišť, která probíhá podél Říčanského potoka, a poskytuje nám představu o fungování krajiny v době římské.
Máme tam nálezy, které sahají do pozdní doby kamenné, jedná se o rozsáhlé pohřebiště. V tuto chvíli je největším pohřebištěm v Čechách. Má víc než 80 hrobů. Nálezy z této doby nám přináší spoustu zajímavých informací nejenom v podobě těch artefaktů, ale i těch ostatků lidských kostí. To je úžasný genetický materiál, který vypovídá o mobilitě lidí, o jejich stravování, pěstování plodin. A zase se okruhem vracím k té krajině, k tomu, jakým způsobem do ní člověk zasahoval, jak ji měnil, a také vidíme, jak se v průběhu času měnilo i klima," dodává Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV.
Mnoho dalších zajímavých a unikátních nálezů teď bude identifikováno při mravenčí práci v laboratořích a konzervátorských dílnách. Archeologové totiž na odvoz předmětů potřebovali na 1500 banánových krabic.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
