Hedvábí, které před tisíci lety nosili čeští králové. Pražský hrad ukrývá unikátní sbírku textilií
Pohřební roucho Karla IV., slavnostní oděvy českých biskupů, unikátní čínské a další exotické tkaniny či obleček pro kojence. Vědkyně po třiceti letech výzkumu představují sbírku textilií z rozmezí 10. až 18. století, které byly po staletí ukryty v areálu Pražského hradu. Výsledky ojedinělého mnohaletého výzkumu vědci představili společně s knižní monografií.
Za uspořádáním rozsáhlé textilní sbírky a vybudováním specializované restaurátorské dílny na Pražském hradě stojí třicetileté bádání expertek z Archeologického ústavu Akademie věd a Správy Pražského hradu. Jde o soubor 270 kusů různých typů oblečení, látek a dalších textilních doplňků pocházejících z 10. až 18. století.
„Většina pochází z hrobů či tumb, dlouhodobě se tedy nacházely v nevyhovujících podmínkách, takže práce s degradovanými fragmenty byla velmi náročná,“ upozorňuje Helena Březinová z Archeologického ústavu Akademie věd.
Podle další z badatelek Mileny Bravermanové látky pocházely z různých i velmi odlehlých míst. „Celý soubor tkanin skutečně představuje takový průřez celé historie textilní výroby, všech možných technik, textilních technologií. Máme tam textilie, které pochází z Číny, které pochází ze Střední Asie, ze Středního východu, z jižní Evropy, ze Španělska, z Itálie. Pak tam samozřejmě máme i nějaké výrobky, které spojujeme i se střední Evropou, s tím domácím prostředím,“ vysvětluje.
Za překvapivé vědkyně označují, že většina látek pochází ze severní Číny. Ve své době to podle nich totiž byly nejdražší látky.
„Je zřejmé, že především lucemburský dvůr měl dostatek prostředků, aby si tyto látky nakoupil ve velkém. Nicméně i třeba z hrobu Boleslava II. jsme interpretovali látku, která pochází zřejmě z Konstantinopole. Byla na ní postava císařského orla. Muselo se jednat o velice důležitý import. Byl to zřejmě dar, který se dostal k českému knížeti. Takže už i z těchto nejstarších období máme dokumentovány drahé importy z východu,“ nastiňuje.
Hlavně hedvábí
Helena Březinová upozorňuje, že je třeba mít na paměti, že Pražský hrad byl vždy sídlem králů a církve, tedy nejvyšší vrstvy společnosti, která měla dostatek prostředků na nákup luxusního zboží, jako jsou hedvábné tkaniny. Byly velmi drahé, protože se s materiálem v českých zemích nikdy nepracovalo a musel se dovážet.
„Téměř sto procent prezentovaných látek je z hedvábí. Z látek, které byly používány v prostředí nejvyšší elity tehdejší společnosti a zároveň je to vlastně potvrzením toho, že hedvábí je poměrně odolný materiál a ty hedvábné textilie se zachovávají relativně v lepším stavu a ve větším množství, než jsou třeba textilie vyrobené z rostlinných materiálů,“ vysvětluje.
Luxus většinou hedvábných látek podle vědkyň podtrhuje také široké spektrum vzorů na textiliích ze 14.–16. století: geometrické, rostlinné, někdy se na rouchách objevovala zvířata, prvky architektury, lidské postavy či arabské nápisy.
Třicetiletý výzkum jedinečného souboru textilií zahrnoval restaurování, textilně technologický průzkum, vyhledávání podobných nálezů ze světových sbírek, interpretace vzorů, střihů i použití nebo dokonce spojení s historickými osobnostmi. Celou práci shrnuje česko-anglická monografie Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě.
Jádrem publikace je katalog samotných textilií, který vychází z práce několika restaurátorek z hradních dílen. Obsahuje také popis areálu Pražského hradu jako pohřebiště historických osobností, včetně okolností úmrtí, průběhů pohřebních slavností až po otevření a vyzvednutí ostatků.
Zachráněné textilie nabízejí také zajímavé příběhy. „Našly jsme například zcela ojedinělý obleček pro kojence, který pravděpodobně sloužil jako křestní a posléze i pohřební roucho jednoho z přemyslovských dětí v poslední třetině 13. století,“ vypráví Helena Březinová.
Pohnutý je podle badatelek také osud textilií z královské hrobky v katedrále sv. Víta, které byly poznamenány opakovaným otevíráním a přemísťováním ostatků a pohřebních výbav. „Typickým příkladem je sametová tkanina pláště z hrobu Karla IV., z níž v minulosti jeden návštěvník pravidelně vystříhával kousky tkaniny s motivem hroznů,“ dodává Milena Bravermanová.
