"To auto má duši a rozdává radost." Závodnice Barbora Holická vede českou výpravu „kachen“ ve Slovinsku
Se svým Citroënem typu "kachna" budila zaslouženou pozornost na Rallye Dakar. Teď závodnice Barbora Holická vede delegaci na srazu "kachen" ve Slovinsku. Podobný sraz se konal i v Česku v roce 2009.
Ve Slovinsku se bude volit pořadatelská země pro sraz v roce 2029. Bylo by hezké, kdyby to po dvaceti letech opět bylo Česko.
"Jedeme tam s výborným prezentačním videem. Máme připravené i pozvání od našeho pana prezidenta. Udělal nám videopozvánku pro všechny kachňáky, aby přijeli objevovat krásy Česka. K návštěvě zve ve videu také herečka Chantal Poullain. Máme připravený stánek, vezeme české pivo, limonádu, nějaké klobásy a české dobroty. Tím jedeme všechny oslovit a ohromit."
Česko má proti sobě silné kandidáty - Severní Makedonii, Francii, Lotyšsko a Polsko.
Kde se vzala přezdívka 'kachna'?
Když se řekne 'kachna', řada lidí si vzpomene na film o četníkovi za Saint Tropez. Ďábelskou jízdu s tímto autíčkem předvedla jeptiška s Louisem de Funèsem. Ve Francii se však autu 'kachna' neříká. Proč dostala v Česku tohle pojmenování?
"Jsou dvě verze. Podle náklonu, že je to jakoby chůze té kachny. A pak je ještě druhá varianta, že to auto vydává při náklonu zvláštní zvuk. Když letí kachna, tak vydává taky takové podobné skřeky," vyprávěla nadšeně o svém závodním autě Barbora Holická.
"To auto má duši. Proto jsem si ho vybrala na Rallye Dakar, když jsem s ním předloni vyrazila. Letos jsme jeli podruhé. Když přijedete na přechod, lidi se na vás smějí, rozdáváte tím autem radost, je to prostě něco unikátního. Že je za tím taková komunita, jsem původně vůbec netušila."
Komunity příznivců Citroënu 2CV jsou po celém světě. Dělají různé spanilé jízdy. Jezdí rodiče a později i děti.
"Spousta lidí s tím denně jezdí do práce, mají to jako běžné auto. To byl i příběh mého auta, které jsme potom přestavěli pro Rallye Dakar, Pak je spousta lidí, kteří mají další auta, ale na víkend vytáhnou kachnu a jedou na výlet, protože je to zážitek, je to sranda. I v Praze jsou vidět, ale samozřejmě méně."
Dakar je zkouška vytrvalosti. Vůbec to není pohodička
Zaslouženou pozornost budila Barbora Holická i na Dakar Classic, který umožnil návrat aut, které kdysi jezdili v Africe, ale dnes už v hlavním závodě být nemohou, protože by to technologicky nezvládali. Proto staví trasu pro starší auta.
"Rozhodně to není procházka, je to hodně náročná trasa, jede se i většími rychlostmi, není to vůbec pohodička. Je to rozhodně zkouška vytrvalosti, jak toho auta, tak lidí. Každý den se jede stejný počet kilometrů, 600 až 800. Máme stejné bivaky, takže se přemisťujeme každý den na stejná místa jako ti velcí závodníci. Závodila jsem v rallye s Citroënem v závodech do vrchu. A když jsem dostala možnost jet Dakar, tak jsem zvolila 'kachnu'. Vznikla nakonec dvě auta. Jedno pro rok 24, a pak jsme postavili s Tomášem Nerudou na letošní rok dvoumotorovou verzi Sahara. Ta je méně typická, ale víc do toho terénu. Právě tato dvě auta jedeme představit i do Slovinska všem ostatním kachňátkům, a současně se budeme ucházet o kandidaturu."
Ve čtvrtek večer je na programu prezentace jednotlivých kandidátů a v sobotu bude znám výsledek, kde se 'kachny' sejdou v roce 2029.
Související
-
Příběh závodnice Gabriely Jílkové: Od motokárové dráhy k Formuli E
Miluje rychlost, hluk burácejících motorů, vůni benzínu a spálených pneumatik. Závodnice Gabriela Jílková boří stereotypy v motorsportu, kde jsou ženy spíše výjimkou.
