Skleněné dědictví Rudolfa Justa míří do aukce. Křišťálová číše z roku 1620, míšeňské skvosty i uranové sklo čekají na nové majitele
Unikátní sbírka historického skla a porcelánu, včetně křišťálové číše z rudolfínské éry, uranového skla či vzácných kusů míšeňského porcelánu, bude 24. září nabídnuta v aukci domu Arthouse. Mezi více než 300 položkami se vyjímá i dramaticky opředená sbírka prvorepublikového podnikatele Rudolfa Justa. O pozadí aukce a příbězích jednotlivých předmětů hovoří galerista Tomáš Hejtmánek mladší.
Aukce nabídne předměty od baroka přes renesanci, Biedermeier, secesi až po 20. století. „Sbírka je výjimečná nejen rozsahem, ale i estetickou kvalitou. Obsahuje jména slavných rytců a je historicky zastoupena tak, aby ukazovala z každé doby to nejlepší, co vznikalo,“ říká galerista Tomáš Hejtmánek.
Za nejvíce inovativní období českého sklářství považuje baroko a Biedermeier. „Barokní sklo se dostávalo až do zámoří přes španělský trh. V Biedermeieru vznikla pestrá paleta technik – od hyalitového skla přes uranové až po opálové, které připomíná porcelán,“ dodává.
Rudolf Just: sběratel, znalec, oběť režimu
Jedním z nejvýraznějších celků aukce je sbírka Rudolfa Justa, prvorepublikového podnikatele, který mezi 20. a 30. lety minulého století vytvořil rozsáhlou kolekci skla a porcelánu. Díky svému kapitálu, jakožto majitel několika obchodních domů, cestoval po západní Evropě, kde sbírku rozšiřoval. Byl členem odborných spolků zaměřených na keramiku a sklo.
Během druhé světové války skončil s manželkou v pracovním táboře. Po únoru 1948 mu byl jako „třídnímu nepříteli“ zabaven majetek, sbírku si však uchoval díky předchozí evidenci. Uchovával ji ve svém bytě, kde měla vyhrazenou samostatnou místnost.
Po jeho smrti v 80. letech byla sbírka předána potomkům, ale po loupeži v 90. letech, při níž zemřel Justův vnuk, byla označena rodinou za „prokletou“ a ukryta v panelákovém bytě na předměstí Bratislavy. Tam ji o několik let později objevili zástupci aukčního domu Sotheby’s Sebastian Kuhn a Filip Marco. „Zpoza gauče a košů na prádlo se vytahovaly bysty císařské rodiny a míšeňský porcelán. Část sbírky byla vydražena za ceny převyšující odhady,“ popisuje Hejtmánek. (1 119 100 liber bez aukční přirážky)
V aktuální aukci je zastoupena 36 předměty, které prokazatelně pocházejí z Justovy sbírky. Její příběh je nejen sběratelsky cenný, ale i lidsky silný — od kulturní vášně přes perzekuci až po znovuobjevení a uznání.
Křišťálová číše z roku 1620: poklad rudolfínské Prahy
Jedním z nejvzácnějších předmětů aukce je křišťálová číše ve tvaru mušle z roku 1620. Vyrobena z horského křišťálu, patří do období rudolfínské Prahy, kdy císař Rudolf II. shromažďoval kuriózní předměty do své slavné Kunstkammer.
„Tento kus je spojen s dvorem Rudolfa II., kdy do Prahy přicházeli slavní rytci z Itálie a Německa. Jeho provenience naznačuje spojení s lobkovickou sbírkou,“ říká Hejtmánek. Číše je nejen technicky náročná, ale i esteticky výjimečná — její bizarní tvar mušle a precizní rytí z ní činí artefakt, který by podle galeristy „měl být součástí každé sbírky, která chce reprezentovat prestiž minulých kultur.“
Moser, Buquoy, Lhotský, Rybák: jména, která formovala české sklo
Aukce připomíná i slavná jména českého sklářství. Rod Buquoyů stál u zrodu hyalitového skla — vizuálně černého či tmavě červeného, často zlaceného. Moser, založený v roce 1857 v Karlových Varech, se stal synonymem pro luxusní ryté sklo a dodnes patří mezi nejvýznamnější české sklárny.
Současné jméno František Lhotský je spojeno s monumentálními skleněnými plastikami, často realizovanými pro veřejný prostor. „Jeho práce s Libenským a Brichtovou patří ke světovým unikátům,“ připomíná Hejtmánek. A Chodský a Rybák? Tradiční motiv, který se stal ikonou lidového sklářství.
Současné sklářství a budoucnost sběratelství
Aukce dokumentuje nejen minulost, ale i současnost českého skla. „V této aukci zpracováváme pozůstalost jako celek, ale v následné online aukci už vybíráme podle umělecké kvality a zájmu sběratelů,“ říká Hejtmánek. Vyvolávací ceny začínají na 500 korunách, nejvzácnější kusy dosahují až 15 000 korun.
Galerista upozorňuje na útlum výroby českých porcelánek a skláren. „Pokud nebude prostor pro svobodnou tvorbu, současná díla se stanou nenahraditelnými. Fascinuje mě proces, kdy z kamene vzniká křehké sklo – jako by nám připomínalo samotnou podstatu stvoření,“ uzavírá.
Osud Rudolfa Justa a dramatický příběh jeho sbírky inspiroval novelu Utz (1988) britského autora Bruce Chatwina nominovanou na prestižní The Man Booker Prize. V roce 1992 podle ní vznikl stejnojmenný film s Arminem Müller-Stahlem v hlavní roli.
Všechna díla si mohou zájemci po předchozí domluvě prohlédnout až do 23. září v sídle Arthouse na adrese Goetheho 17/2, Praha 6 – Bubeneč.
Celý rozhovor s Tomášem Hejtmánkem z galerie a aukčního domu Arthouse si může poslechnout v přiložené audioverzi.
