Romantické zámky i středověké hrady: Jižní Čechy hlásí turistický boom
Jihočeská města, zámky a hrady patří k nejnavštěvovanějším místům u nás. Vedle Českého Krumlova nebo Hluboké se cílem mnoha turistů staly také památky na Jindřichohradecku. V letošním roce mají za sebou bohatou sezónu. Na zámky v Červené Lhotě a v Jindřichově Hradci zavítalo celkem stotisíc návštěvníků. Na zříceninu hradu Landštejn se vydalo téměř 40 tisíc turistů, kteří museli cestou na nejvyšší věž překonat skoro tři sta schodů. I další památky v okolí zaznamenaly rostoucí zájem turistů. Jih České republiky se stává silným magnetem pro návštěvníky z domova i ze zahraničí.
Z mocného hradu skvostný palác
V srdci Jindřichova Hradce leží na soutoku Nežárky a Hamerského potoka hrad přestavěný na zámek. S rozlohou tří a půl hektaru je po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově třetím největším zámeckým komplexem u nás. Archeologové na tomto místě doložili existenci hradiště už od desátého století, pod kterým vedla obchodní stezka z jihu Evropy. Stavba pevného středověkého hradu se spojuje se jménem Jindřicha, zakladatele Vítkovské linie pánů z Hradce, kteří měli v modrém štítu erbu zlatou růži. Z této doby pochází Černá věž s hladomornou a vysokým ochozem, ze kterého je pohádkový výhled na historické město i široké okolí. Hradečtí páni z hradu nejprve udělali kamennou gotickou pevnost. Ale od počátku 16. století přestavovali svůj hrad na renesanční rezidenci, kterou pro ně vytvářeli nejslavnější italští stavebníci. Z této doby pocházejí arkády nebo španělské křídlo. Mocný rod pánů z Hradce vymřel po meči v roce 1604. S poslední dědičkou rodu pánů z Hradce Lucií Otýlií se oženil Vilém Slavata z Chlumu a Košumberku, který se tak stal pánem rozsáhlého majetku s titulem Vladař domu hradeckého. V českých dějinách je ovšem známější svým pádem z okna Pražského hradu v roce 1618 při druhé defenestraci.
Po téměř dalších sto letech sňatkem s Marií Josefou Slavatovou získal Jindřichův Hradec Heřman Jakub Černín z Chudenic. Za Černínů proběhly poslední větší barokní úpravy zámku. Bohužel v roce 1773 postihl zámek i město rozsáhlý požár, který zničil podstatnou část renesančních interiérů i s uměleckými sbírkami. Černínům patřil zámek až do roku 1945. Špatný stav zámeckého komplexu se léty ještě zhoršoval. Až po dalších třiceti letech začala generální rekonstrukce, která trvala skoro dvacet let. Od roku 1993 je zámek opět otevřený veřejnosti.
Strážný hrad na zemské hranici
Počátky této zemské pevnosti jsou nejasné. Landštejn na přelomu 12. a 13. století mohl dát postavit český král Přemysl Otakar I. nebo také rakouští vévodové. Ani nevíme, komu tehdy patřil zdejší kraj, Čechům nebo Němcům? První historický odkaz máme až z roku 1282, kdy hrad získal Sezima z Třeboně. To byl další z mocného rodu Vítkovců. Jak Sezima hrad získal, to také nevíme.
Nejvýznamnějším Vítkovcem byl Vilém z Landštejna, který se těšil přízni císaře Karla IV. Ale za mlada rebeloval proti Janu Lucemburskému. Ten proti němu vytáhl s vojskem, hrad sice nedobyl, ale celé panství i s městem Bystřicí vyplenil. Podle kronikářů tím v kraji vyvolal hladomor. Za husitských válek byl majitelem panství věrný katolík Lipold z Krajku. V roce 1420 Landštejn znovu obléhal Jan Žižka, ale prý neúspěšně. Zato nedalekou Bystřici dobyl a vypálil. Po letech doslova vstala z popela jako Nová Bystřice. Na začátku třicetileté války obsadila Landštejn posádka českých stavů. Hned v prvním roce 1618 se hrad před císařským vojskem ubránil. Ale rok později ho dobyl polní maršál hrabě Buquoy. Posádku nechal hladovět a přinutil ji, aby se vzdala. Panství potom velmi rychle střídalo majitele z řad české i rakouské šlechty.
V roce 1771 udeřil do věže blesk a hrad celý vyhořel. První práce, které torzo zachránily začaly až roku 1972. První turisté mohly přijít na Landštejn v roce 1990. Svým pojetím dvou mohutných věží propojených palácem, představuje jedinečný komplex svého druhu v Čechách a je jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. Z vyšší věže v nadmořské výšce přes 600 metrů je nádherná vyhlídka na lesy České Kanady a přehradní jezero.
Dačice, nejenom kostka cukru
Asi víte, že kostkový cukr se začal poprvé vyrábět v jihočeských v Dačicích. V roce1843 dostal Jakub Kryštof Rad patent k jeho výrobě. Na nápad vyrábět kostky cukru prý přivedla ředitele dačického cukrovaru jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila. Majitelem cukrovaru byl majitel zdejšího panství Karl Anton von Dalberg. Když zdědil panství Dačice a Malešov, začal je reorganizovat a renovovat. Zmodernizoval zemědělství, převzal všechny dříve pronajaté zemědělské statky, které byly v majetku jeho rodiny a začal pěstovat a zpracovávat cukrovou řepu. Podařilo se mu získat řadu velmi schopných zaměstnanců jako byl Jakub Kryštof Rad, kterého v jeho úsilí získat patent na výrobu kostkového cukru významně podpořil. Začal také proměňovat starý barokní zámek v moderní a pohodlné sídlo pro svou rodinu, která byla z Vídně zvyklá na tehdy moderní luxus. Velká přestavba zámku proběhla ve 30. letech 19. století. Výrazně proměnil také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda a arkádové oblouky. Za zmínku stojí také interiér pozdně secesní knihovny. Po druhé světové válce zámecký objekt chátral. Radikální rekonstrukce zámku v devadesátých letech ho zachránila na poslední chvíli. V uplynulých letech prošel zámek další náročnou rekonstrukcí interiérů prvního patra severního křídla a v současné době mohou návštěvníci spatřit znovuobnovené interiéry z počátku 20. století. Takže do Dačic nejenom za kostkou cukru, která tu má památník a expozici ve zdejším muzeu, ale také na návštěvu zámku, který je od doby svého vzniku považovaný za perlu klasicistní architektury v Čechách. A ještě je třeba říci, že k dačickému zámku patří od první poloviny devatenáctého století krásný a rozsáhlý přírodně-krajinářský park.
Jihočeské památky zažily v roce 2025 mimořádně úspěšnou sezónu. Od ledna do listopadu je navštívilo téměř 200 tisíc lidí, což je o více než 13 tisíc více než v roce 2024. Podle údajů Národního památkového ústavu (NPÚ) se celková návštěvnost třinácti jihočeských památek vyšplhala na 761 964 osob, tedy o sedm procent více než loni.
Související
-
Jihočeský kraj
Kraj zámků (Český Krumlov, Hluboká), rybníků a Budějovického Budvaru. Rodiště Jana Husa.
-
