Projekt Šlechta na cestách zahájen: památky oživují cestovatelské příběhy aristokracie
Jak šlechta objevovala svět – a co si z těchto cest přivážela domů. Letošní, již šestnáctý ročník cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů nese podtitul „Šlechta na cestách“. Odstartoval na telčském zámku a během sezóny se rozvine na více než čtyřiceti památkách napříč Českem.
Návštěvníky čekají nové i inovované prohlídkové trasy, výstavy a tematické akce, které ukazují, že cestování nebylo pro šlechtu jen zábavou, ale důležitou součástí její identity. Fenomén cestování aristokracie se naplno rozvinul zejména v „dlouhém“ 19. století. Technologický pokrok – především železnice, paroplavba a později automobilismus – zásadně proměnil možnosti pohybu i poznávání světa. Cestovalo se po Evropě i do exotických zemí Asie a Afriky.
„Cestování bylo pro šlechtu důležitou součástí života dávno před tím, než se stalo běžné i pro širší vrstvy společnosti. Původně bylo spojeno především se správou majetku, diplomacií a vzděláváním, postupně se ale proměnilo v prostředek k poznávání světa i formování společenské identity a životního stylu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Inspirace z cest se následně otiskovala do samotných šlechtických sídel. Vznikaly orientální salonky, čínské a japonské kabinety či celé „africké sály“. Sbírky se plnily suvenýry, loveckými trofejemi i exotickými artefakty, které dodnes vyprávějí příběhy o dobrodružstvích jejich majitelů.
„Zkušenosti z cest se výrazně promítly do podoby šlechtických sídel i jejich sbírek. Letošní ročník projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů ukazuje, že otisky světa můžeme objevovat i na našich památkách,“ dodala Goryczková.
Volba Zámku Telč pro zahájení projektu nebyla podle NPÚ náhodná. Nedávno zde byla dokončena rozsáhlá obnova a nová instalace prohlídkové trasy věnované posledním majitelům zámku – rodu Podstatzky-Lichtenstein. Expozice přibližuje jejich životní styl i motorizované cesty napříč Evropou a ukazuje, jak se moderní technologie propsaly do každodennosti aristokracie.
Stopy dalekých výprav v zámeckých sbírkách
Podobné příběhy ale ožívají i na dalších památkách, kterých se do projektu zapojuje více než čtyřicet. Například na státním hradě a zámku Horšovský Týn bude od 1. května zpřístupněna obnovená prohlídková trasa věnovaná Mitsuko Coudenhove-Kalergi, první Japonce žijící v Evropě.
Na zámku Konopiště se téma cestování pojí se jménem František Ferdinand d’Este, jehož cesta kolem světa patřila k nejvýznamnějším aristokratickým expedicím své doby. Dochované fotografie i sbírky připomínají nejen jeho zájem o exotické země, ale i diplomatické kontakty, které si z cest přivážel a které symbolizuje například dar v podobě vybavení maurského salonku.
Speciální prohlídky na zámku Kunštát přibližují cestu poselstva krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad v letech 1465–1467. Návštěvníci se seznámí s trasou diplomatické mise přes Německo, Anglii, Francii, Pyrenejský poloostrov až do Portugalska a Itálie.
Jinde se cestovatelská vášeň promítla především do sběratelství. Například na Zámku Opočno mohou návštěvníci nahlédnout do sbírek Josefa II. Colloredo-Mansfelda, který si z cest po Americe a Africe přivážel nejen lovecké trofeje, ale i etnografické předměty.
Na hradě Buchlov návštěvníci objeví pozoruhodné rodinné muzeum Berchtoldů – ukrývá sbírky, které vznikly díky dalekým cestám hrabat po Evropě, severní Africe a Blízkém východě. Největší pozornost přitahuje přibližně 2 000 let stará egyptská mumie ženy Nefersobek, vystavená v působivě stylizovaném prostoru připomínajícím staroegyptskou hrobku.
Na zámku Sychrov mohou návštěvníci obdivovat kabinet kuriozit se suvenýry, které si Rohanové přivezli z cest po Africe, Americe i Evropě. Mezi vystavenými exponáty zaujmou například olejové lampičky z Pompejí a Jeruzaléma, egyptští skarabeové či nádoba pocházející z aténské Akropole. Součástí prohlídky je také orientální salonek, kde je vystavena mimořádně cenná samurajská katana ze slonoviny.
Zámek Janovice u Rýmařova zpřístupní unikátní Turecký salon s mobiliářem zapůjčeným z Náprstkova muzea, zámek Raduň zve od začátku června na multimediální výstavu Vzpomínky na Afriku, na níž ožije výprava Gebharda Blüchera do Jižní Afriky v 90. letech 19. století. Zámek Lysice seznámí návštěvníky s osobností spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach a cestovatelskými aktivitami korvetního kapitána Erwina Dubského.
Výjimečné sbírky nabízí také Zámek Kynžvart, kde kancléř Klemens von Metternich shromáždil rozsáhlý kabinet kuriozit čítající zhruba 1800 předmětů z celého světa. Dodnes představuje jeden z nejvýznamnějších dokladů aristokratického sběratelství inspirovaného cestováním.
Cestovatelské téma se promítá i do dalších památek, kde se vášeň šlechty otiskla do sbírek i interiérů. Například na zámku Hluboká nad Vltavou se speciální prohlídky zaměřují na dr. Adolfa Schwarzenberga, posledního majitele. Byl podnikatelem, politikem i mecenášem, ale také vášnivým cestovatelem a lovcem. Ve 30. letech působil v Keni, odkud podnikal safari i sběratelské expedice.
Hrad Šternberk připomíná cesty knížete Jana II. z Lichtenštejna. Trasa nově zahrnuje suvenýry a lovecké trofeje z Afriky a Asie. Hrad Bouzov připomene šlechtické cesty prostřednictvím dobových návštěvních knih, zámek Hradec nad Moravicí nabídne komentované prohlídky zaměřené na sbírky z Japonska a Číny.
Související
-
10 muzeí, která stojí za to vidět
Zajímáte se o historii? Baví Vás technika? Líbí se Vám letadla nebo automobiloví veteráni? RPI vytipovalo 10 českých muzeí, která rozhodně nenudí, jsou zábavná, zajímavá.
