České přehrady se oteplují. Za 30 let téměř o dva stupně

Přehrada Lipno

Nová studie českých vědců mapuje vývoj teploty vody ve 31 českých nádržích. Podle jejich zjištění se povrchová voda v posledních třiceti letech výrazně oteplila. Ohřívá se tempem o více než půl stupně Celsia za dekádu.

Foto: Richard Droker,  Flickr,  CC BY-NC-ND 2.0

Nejrychlejší změny jsou patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie Biologického centra Akademie věd potvrzuje vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Letní teploty vody vzrostly o více než 2 stupně Celsia

Rozsáhlý výzkum o dlouhodobém vývoji povrchové teploty vody, zveřejněný v prestižním časopise Environmental Science & Ecotechnology, vychází z denního sledování 31 nádrží po celé České republice v letech 1991-2021 a představuje dosud nejucelenější pohled na vývoj teploty vody v Česku.

Výsledky ukázaly, že ve většině nádrží dochází ke statisticky významnému oteplování povrchové vody, v průměru o 0,59 °C za dekádu. Letní teploty vody vzrostly mezi roky 1991 a 2021 o více než dva stupně Celsia.

Přehrada Římov | Foto: Petr Znachor,  BC AV ČR

Brněnská přehrada se nemění, v Lesu Království roste teplota vody 1,25 stupňů za dekádu

Petr Znachor | Foto: Akademie věd ČR

Mezi jednotlivými nádržemi ale existují výrazné rozdíly. Například teplota vody v Brněnské přehradě se v důsledku nuceného míchání vodního sloupce téměř nezměnila, zatímco v nádrži Les Království na řece Labi teplota roste rychlostí 1,25 °C za dekádu. Pravděpodobnou příčinou je postupné zanášení nádrže, a tedy snižování objemu vody. V mělkých partiích se pak voda snáze prohřívá.

Studie je unikátní v tom, že shrnuje data z rozsáhlého souboru 31 nádrží, které se liší velikostí, nadmořskou výškou i účelem využití. Celkově výsledky ukazují, že povrchová voda v českých nádržích reaguje na klimatické změny.

„Změna teplotního režimu nádrží může vést ke zhoršování kyslíkových podmínek u dna, uvolňování fosforu z usazenin a k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu vodních květů sinic. To může mít závažné dopady na kvalitu vody, biodiverzitu i hospodaření s vodními nádržemi," vysvětluje vedoucí autor studie Petr Znachor.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Akademie věd ČR
klíčové slovo:

Související

  • Vodní nádrž Les Království

    Přehrada vystavěná na řece Labi v roce 1920 získala své jméno podle starého hraničního hvozdu. Kvůli svému architektonickému provedení je vyhledávaným turistickým cílem.