Toulky po regionech

miniature_park.jpg
0:00
/
0:00

Toulky po regionech začneme úspěchem středoškoláků z Litomyšle. Ti zvítězili se svým robotem v prestižní mezinárodní soutěži vědeckých a technických projektů. Pak se na ose času přesuneme do minulosti. V archeologickém výzkumu u Kolína byly objeveny tzv. rondely. Podíváme se také do míst, kde by měla být příroda více chráněna. Zavítáme na výstavu pokrývek hlavy známých osobností, zjistíme jak pokračuje oprava historického mostu v Českém Krumlově. Prohlédneme si výstavu Dalího v Plzni, park miniatur v Mariánských Lázních a na závěr se vydáme na Brněnskou přehradu, která se začala čistit.

Začneme skvělým úspěchem středoškoláků z Litomyšle. Ti zvítězili v prestižní mezinárodní soutěži vědeckých a technických projektů. Tři studenti z Gymnázia Aloise Jiráska se utkali s konkurencí téměř tří stovek týmových projektů z padesáti sedmi zemí světa. A vyhráli s robotem, jehož součástí byly i díly z populární stavebnice Merkur. Jak dlouho robota vytvářeli, o tom více vedoucí úspěšného týmu - jejich profesorka Martina Kunderová.

"Pokud odhaduji přesně, tak je to přibližně 2,5 roku. Ale již před tím pracovali na jiných projektech, podstatně snazších - vznášedlu nebo pavoukovi, který byl ovládán vysílačkou. Ten robot si umí vyhledat v terénu předmět, zaměřit ho, pohybovat se k němu, uchopit ho do mechanické ruky a přesunout ho tam, kam je potřeba."

A to vše ještě robot umí natáčet kamerou. Podle mladých konstruktérů může být použitelný například pro manipulaci s výbušninami nebo jinými nebezpečnými předměty. Mohl by také pomáhat lidem s tělesným postižením. Unikátní je, že gymnazisté použili vlastní konstrukční prvky a sami napsali program, podle kterého robot funguje. Jejich práci posuzovalo téměř devět stovek hodnotitelů, kteří nakonec robota zvolili za nejlepší počin v konstruování. Jak uvedla profesorka Kunderová, ona měla v projektu spíše funkci vyhledávačky talentů a podporovatelky.

"Do té doby tady v podstatě nebyla žádná soutěž, která by umožňovala takovýmto 'zapálencům' se realizovat. Asociace pro mládež poprvé v roce 2008 vytvořila projekt, který se nazýval Festival vědy a techniky a já jsem měla dojem, že je to pro ně to pravé ořechové."

Poměrně složité také bylo sehnat ke konstrukci robota jednotlivé části.

"Pokud vím, tak to bylo těžké. Řadu dílů si dělali tzv. na koleně a mnohdy rozebírali jiné přístroje, například kopírky, aby z nich vydolovali to, co potřebovali."

Gymnázium poskytlo studentům finanční podporu i možnost projekt prezentovat, díky čemuž se studenti naučili svou práci dobře zdůvodnit i dobře vystupovat.


Robot všeuměl, to je budoucnost. My se teď na pomyslné ose času vydáme do minulosti. Podél trasy budoucího obchvatu Kolína pokračuje archeologický výzkum. Jeho průběžné výsledky ukazují, že území podél Labe patřilo k vyhledávaným lokalitám. Archeologové odhalili sídliště a pohřebiště téměř všech pravěkých kultur i lokality z raného středověku. Jak uslyšíte od Michala Trnky, mezi unikátní objevy patří tzv. rondely.

Někteří odborníci přirovnávají rondely k nejslavnějším megalitickým památkám na světě, k anglickým Stonehenge. Pravěké rondely mají kruhový a nebo oválný tvar. a často se v nich nacházejí pozůstatky pecí nebo ohnišť. Odborníci přesně nevědí, k čemu rondely sloužily. Mají jasno jen v tom, že se v nich scházel větší počet lidí. Rondelů bylo v Česku objeveno víc, ale ne tak velkých jako právě u Kolína.

"Dosahoval v některých místech hloubky až 4,5 metru. Ten největší příkop byl dokonce 14 metrů široký a jeho průměr byl přes 200 metrů, takže patří k největším konstrukcím tohoto typu v Evropě,"

říká archeoložka Radka Šumberová. Ta se v rámci záchranného výzkumu podél trasy budoucího obchvatu v Kolíně dostala i k výšině nad Štítarským potokem. Ta je ze tří stran ohraničena vodou a na první pohled působí dojmem opevněného sídla.

Mimořádně dobře zachovalé je u Kolína i osídlení z období eneolitu, pozdní doby kamenné. U nás zatím ne příliš probádané období ukazuje například objevené sídliště se zeminou, což bylo období našich předků.

"A doufáme, že by se nám tu mohlo podařit trošku zmapovat ten vývoj, následnost jednotlivých kultur, změny využívání krajiny v tomto období."

To, že oblast Kolína bude patřit díky blízkosti Labe k významným archeologickým nalezištím odborníci věděli. Přesto je záchranný výzkum překvapil. Slovo má ještě jednou Radka Šumberová.

"Přece jen aby na osmikilometrové sondě krajinou, na 40 hektarech plochy, aby kontinuálně navazovala jedna lokalita na druhou, to je velice unikátní. To se v případě takovýchto staveb nestává."

Kolínský výzkum je jednou z největších akcí tohoto typu, které Archeologickým ústav v Praze vede. Archeologové uvažují o tom, že by s výsledky svého bádání veřejnost seznámili prostřednictvím výstavy v kolínském muzeu. Objevit by se tam mohly různé keramické nádoby, železné nože nebo bronzové ozdoby.


Labe v Hřensku, photo: Archiv ČRo7
Některé z přírodních oblastní Česka by se měly těšit větší ochraně. V seznamu zvláště chráněných území ČR se možná ještě letos objeví kaňon Labe. Má se totiž stát Národní přírodní rezervací s rozlohou skoro 500 hektarů. A hlásí se odtud Josef Suk.

"Ve vymezené oblasti na pravém břehu Labe rostou mezi Děčínem a Hřenskem rostou například horské bučiny. V nadmořské výšce okolo 100 metrů je to docela unikátní jev. Bohaté a lidskými zásahy poměrmě málo dotčené jsou i další porosty. Území je přírodně cenné také rozmanitým zastoupením řady menších živočišných druhů. Jde nejen o brouky a hmyz, ale také o několik druhů netopýrů. Zvláštní režim ochrany si zaslouží také tamní pískovcové skály, které jsou dokladem o dávném vývoji krajiny v místech, která kdysi zalévalo moře."

Navržená lokalita leží mezi Děčínem a státní hranicí s Německem. Zdejší kaňon neustále modeluje řeka Labe. Nadmořská výška se tu pohybuje od 115 metrů - to je Hřensko a zároveň nejnižší bod v Česku, skalní věže, pak dosahují výšky 447 metrů. Pokud se tedy tento unikátní kaňon stane Národní přírodní rezervací, co to bude znamenat pro turisty?

"No už teď je vybraná lokalita součástí první zóny chráněné krajinné oblasti, kde je možné se pohybovat jen po vyznačených cestách a stezkách. Nemůže tam každý jak se mu chce slézat skály a nebo svévolně prolézat četné podzemní jeskyně. V tomto všem se režim ochrany zpřísní. Možná si někteří turisté nebo my všichni vzhledem k nastalým omezením zalamentují, ale vytvoření Národní přírodní rezervace kaňon Labe prospěje přírodě, tvrdí to alespoň její ochránci."

Větší ochranu by měla dostat i oblast vzácných lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Podle záměrů ministerstva životního prostředí se má stát chráněnou krajinnou oblastí. Toto území je i v soustavě evropských chráněných území NATURA 2000. Lužní lesy jsou unikátní oblastí s největší rozmanitostí rostlin a živočichů v celém Česku. Okolní obce, hospodářská a agrární komora a významné podniky v regionu s tím ale nesouhlasí. Bojí se, že CHKO omezí jejich aktivity. Ekologové zase upozorňují, že v této lokalitě Lesy České republiky intenzivně těží dřevo. Více už Jaromír Bláha z hnutí Duha.

"Tady před deseti lety bylo ještě 3000 hektarů lesů, kde jsou stromy starší než sto let. A za posledních deset let zmizelo 650 hektarů z těchto tří tisíc. Půjde-li ta těžba tímto tempem dál, tak ty staré lesy a na ně vázané rostliny a živočichové odtud zmizí."

Intenzivní těžba vadí i místním obyvatelům.

"Opravdu je veliká a myslím si, že by se to mělo dělat trošku jinak. Celý svět si ty stromy a lesy chrání, kdežto u nás se to likviduje. - Úplně se likviduje les. Hnus, hnus, hnus. Tam už není co chránit."

I když se lidem nelíbí intenzívní těžba dřeva, bojí se, že vytvořením chráněné krajinné oblasti se omezí jejich přístup do lesů.

"Ať udělají něco chráněného, ale ne tak, abychom tam my nemohli jít. - Je tam jeden orel a pár motýlů. Chce to ty lesy udržovat, ne že se to zavře a bude z toho jenom poušť,"

říkají místní obyvatelé. Obce z Podluží chtějí na chráněném území pokud možno vydělat a navrhly, aby se stalo rovnou Národním parkem, potvrdil starosta Lanžhotu František Hrnčíř.

"Národní park by byl přitažlivější pro turisty než CHKO. Je fakt, že pokud by to mělo výraznějším způsobem omezit podnikatele, tak je to nesmysl. To samé třeba Moravské naftové doly, pokud ony tady těží, tak je to vždycky přínos pro obce."

Do června by měla Agentura ochrany přírody a krajiny připravit podklady pro obce, chráněné území by mohlo být vyhlášeno příští rok.


Co by jste si asi vzali na hlavu, kdyby jste se vydali do lužních lesů? Cyklisté v tom mají jasno, byla by to helma, turisté by možná zvolili kšiltovku. Ti, kdo se sluníčka nebojí, by riskovali spálený nos. Pokrývka hlavy provází lidstvo po staletí. Na to, jak vypadaly klobouky známých osobností, se mohou podívat návštěvníci Senátu, přesněji řečeno Valdštejnského paláce. Výstava se jmenuje Klobouk dolů a jak uslyšíte od Zuzany Ptáčkové, podílelo se na ní hlavně Muzeum Novojičínska.

Autorem výstavy klobouků významných osobností 19. a 20. je Radek Polák z Muzea Novojičínska. Ten také vysvětluje jak vznikla myšlenka přivézt kolekci pokrývek hlavy ze sbírky muzea do Prahy a představit je jako ucelenou výstavu.

"Prvotní impuls byl dán už před rokem ze strany Senátu. Oslovili naše muzeum v rámci přípravy nějaké výstavy, která by prezentovala Českou republiku. My jsme jim nabídli náš fenomén - Klobouky a pokrývky hlavy významných osobností, které skrývá Muzeum Novojičínska v žerotínském zámku v Novém Jičíně. Akce jsme se chopili s velkou vervou. Zapojili jsme do toho další partnerské instituce, konkrétně Národní muzeum, Vojenský historický ústav a Památník doktora Emila Holuba v Holicích,"

Radek Polák také prozradil, který z klobouků považuje za nejvzácnější.

"Pro Českou republiku je fenoménem František Palacký, je to otec národa a jeho klobouk je s největší pravděpodobností tím gró celé výstavy. Je i v čele celé expozice."

Prohlédnout si můžete i další zajímavé exponáty. Klobouky našich slavných spisovatelů Jana Nerudy či Aloise Jiráska, tropickou přilbu cestovatele Emila Holuba nebo klobouk T.G. Masaryka a řadu dalších pokrývek, které seděly na slavných hlavách.

"Máme zde širokou škálu vojenských pokrývek hlavy kupříkladu leteckou helmu generála letectva Františka Faitla z jeho působení v britském královském letectvu, vojenskou čepici Jana Masaryka, přilbu Aloise Eliáše. Je zde také unikát - pravděpodobně čepice Jozefa Gabčíka nebo Jana Kubiše. Je to přímo z krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje z Prahy. A dále zde mohu vypíchnout osobnost par exelance František Ferdinand d'Este a je v samostatné vitríně prezentován čtyřmi nádhernými exponáty."

Přehlídku toho, co se na hlavách nosilo v časech dávných i poměrně nedávných si ve Valdštejnském paláci můžete prohlédnout až do 28. června. Výstava je vůbec první prezentací kolekce klobouků a pokrývek hlavy významných osobností společenského a kulturního života ve střední Evropě.


Foto: ČTK
S trochou nadsázky se dá říct, že i královská koruna byla pokrývka hlavy. Na výstavu korunovačních klenotů se stály na Hradě dlouhé fronty. Podívat se jak vypadaly, mají teď možnost návštěvníci Turnova. Nejedná se o originály, ale o kopie. Ani ty se však běžně nevystavují. A proč jsou právě v Turnově - protože na zdejší střední umělecko-průmyslové škole vznikly.

"Nejdřív v roce 1967 vznikla kopie Svatováclavské koruny. Byla to součást čs. expozice na montrealském Expu. Potom na přelomu 70. a 80. let přibyly i žezlo a jablko. Při výrobě kopií klenotů bylo zapotřebí šperkařů, zlatníků, stříbrníků, brusičů drahých kamenů a ti všichni tady působí. Takže volba padla na turnovskou 'šperkárnu'. Kopie klenotů zůstanou v Muzeu Českého ráje do 18. června a ještě se sluší dodat, že obohatily jinak také velmi zajímavou výstavu stříbra, také ze sbírek šperkařské školy a ta výstava tady potrvá až do listopadu,"

Foto: ČTK
uvedl zpravodaj Milan Brunlík. Turnovská šperkařská škola právě teď slaví 125 let existence, to je důvod, proč jsou klenoty právě teď vystaveny. I výstavu kopií provázejí bezpečnostní opatření?

"Ano, i kopie jsou cenné, chrání je tu bezpečnostní vitrína a vysoká pojistka. Muzeum Českého ráje, které vystavuje kopie, přijalo další bezpečnostní opatření, která třeba nejsou viditelná. Samozřejmě, že s pravými korunovačními klenoty se to srovnávat nedá, protože jejich hodnota je nevyčíslitelná."


Nejeden šlechtic určitě kráčel po Lazebnickém mostě v Českém Krumlově. Dodnes je to jedna z důležitých dopravních tepen ve městě. Most spojuje historické centrum města s krumlovským hradem a zámkem. Několik let už volal po opravě a ta právě skončila, uvedl starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička.

"V létě roku 2002 během povodní, které naše město postihly, byl celý most desítky hodin pod vodou a to se podepsalo na jeho celkově špatném stavu, a to jak železné konstrukce, tak i dřevěných prvků mostovky. Most byl sice částečně opravován v posledních letech, omezila se i celková tonáž projíždějících automobilů na 3,5 tuny, ale jeho celková oprava byla už opravdu nutná. Mohu říct, že se jedná o jednu z nejdůležitějších přístupových cest do středu města."

Opravy si vyžádaly 7,5 miliónů korun. Českokrumlovští na ně získali i peníze z Evropské unie.

"Získat finanční prostředky od roku 2002 se nedařilo. Byl to hodně těžký úkol. Nám se to loni na podzim podařilo a získali jsme z evropských fondů 6 milionů 141 tisíc a zbytek doplatilo město ze svého rozpočtu ve výši 1,4 milionu. Já jsem opravdu rád, že se to podařilo a že je Lazebnický most dneska už opraven."

Na most se vrátily i litinové sochy. Jedna představuje Krista na kříži a druhá sv. Jana Nepomuckého patrona při přírodních pohromách a povodních. Těžká technika se však z Krumlova ještě nestěhuje - pracuje se tu totiž na protipovodňových úpravách.


V Západočeském muzeu v Plzni je k vidění výstava děl extravagantního umělce Salvadora Dalího. Expozice potrvá do 30. srpna a pak by se měla objevit v makedonském hlavním městě Skopje. Díla zapůjčil galerista Zdeněk Kočík. Kolik jich je na výstavě?

"Obsahuje 200 prací Salvadora Dalího. Dá se říct, že tam je průřez jeho tvorbou. Dalí byl samozřejmě velice plodný umělec, takže vytvořil tisíce věcí. Nicméně tahle výstava ukazuje za prvé Dalího grafické listy, ty jeho fantastické nápady. Jsou to originály. Součástí výstavy jsou krásné malované talíře, které byly dělané v sériích 2000 kusů, v podstatě ta kolekce je jedna. Dále jsou to malované kachle. Gró té výstavy jsou ilustrace, originální litografie Božské komedie od Danteho. Těch ilustrací je sto a jsou opravdu nádherné a ukazují na obrovskou fantazii Salvadora Dalího a práci s barvou. Je to velice příjemné podívání."

Součástí expozice jsou také fotografie. V Dalího ateliéru je prý pořídil český fotograf Václav Chochola.

"Václav Chochola, který v 60. letech fotil v Paříži prostitutky a striptérky a noční bary, se seznámil se Salvadorem Dalím a ten si ho tak oblíbil, že ho nechal žít týden ve svém apartmá hotelovém, ve kterém Dalí žil, když přijížděl do Paříže. Takže Chochola měl fantastickou možnost vidět život a životní styl Salvadora Dalího a vznikly z toho nádherné fotografie. Součástí této výstavy je asi 18 věcí od Václava Chocholy."


Víte, že v Mariánských Lázních můžete vidět i hrad Karlštejn, Český Krumlov, zámek Červenou Lhotu či rotundu na Řípu. Je tu totiž Park miniatur, kde jsou makety významných stavebních a technických památek České republiky. Park navštívila Růžena Valková.

Arkadij Klajmenov (vpravo) a Jan Stehlík pracují na maketě rotundy sv. Jiří na Řípu, foto: ČTK
Největší maketu v měřítku 1:25 představuje věrná kopie hradu Karlštejn. Pro návštěvníky je proto i největším lákadlem, říká Radek Míka, provozovatel zdejšího parku.

"Každý si představí, že miniaturu postaví do dlaně. Tento model, když jsme vezli na veletrh do Brna ukázat, jsme vezli v kamionu a ještě se nám tam nevešel. Musíme brát to slovo miniatura s rezervou."

Tři modeláři na něm strávili rok a půl svého života a za tu dobu spolykal přes 3 miliony korun.

"Řekl bych, že i modeláři už z toho modelu byli unaveni, protože jsou rádi, když jim práce 'odsejpá', ale tento model byl veliký, tam už se všichni těšili na to, až bude hotový."

Miniatur park se také může pochlubit modely technických památek.


I když jsme si tento týden příliš sluníčka neužili, meteorologové slibují teplý červen. A to láká k vodě. Velké čištění čeká Brněnskou přehradu. Do konce června klesne její hladina své historické minimum. Obnaží se více než 70 procent jejího dna, tedy asi 130 hektarů. Důvodem jsou opatření, která mají nádrž zbavit přemnožených sinic a také nánosů bahna. Voda z přehrady se začala upouštět 4. června, říká Vlasta Gajdošíková.

Foto: Barbora Kmentová
Po upuštění vody se lidé dostanou suchou nohou do míst, která byla 70 let zatopena. Náměstek brněnského primátora Martin Ander varuje, že na dně mohou ležet i nebezpečné předměty.

"My samozřejmě uděláme veškerá opatření ve spolupráci především s policií, aby nedošlo k žádným úrazům, aby byla zajištěna případná nevybuchlá munice z druhé světové války. Každopádně vstup na to obnažené dno bude vždy na vlastní nebezpečí."

K odstranění sinic má přispět několik opatření, která jim mají zabránit, aby se dostaly k živinám a fosforu uloženém v usazeninách na dně, objasnil Ander.

"Především se tam budou instalovat tzv. aerační věže, zařízení, která mají vhánět vzduch do nižších vrstev vody, kde v tuhle chvíli není žádný kyslík a je tam skvělé prostředí pro množení sinic. Zároveň by se mělo na dvou místech odtěžovat bahno Rokle a Sokolské koupaliště, kde máme prověřeno, že jsou zdroji pro rozvoj sinic. Stejně tak se bude upravovat rybí osádka a budou se aplikovat biopreparáty."

Pokud by přišla povodeň, čištění se odloží, aby mohla přehrada splnit svoji ochrannou funkci. Čištění brněnské přehrady potrvá asi rok a přijde na 200 milionů korun.

10
48.810719400000
14.315023900000
default
48.810719400000
14.315023900000