Odborníci prozkoumali unikátní meč Jana z Rottalu ze 17. století. Platil za obdobu korunovačních klenotů na Moravě
Rukojeť ze stříbra, pochva z bukového dřeva pokrytého hedvábným sametem. Odborníci z Technického muzea v Brně zkoumali unikátní meč Jana z Rottalu, který byl dlouhá léta ve sbírkách holešovského muzea jako běžný sbírkový předmět.
Jedná se skvostnou ranně barokní práci. Meč byl v rodině Rottalů velmi uctíván. Nikdy nedošlo ani k jeho nabídce k prodeji.
Po znárodnění holešovského zámku povědomí o historii meče zaniklo, a byl vystavený jako řadový sbírkový předmět. Teprve v roce 2018 se odborníci shodli na jeho prakticky nevyčíslitelné hodnotě. Ceremoniální zbraň je na Moravě obdobou korunovačních klenotů.
Rukojeť je z více než 90 procent ze stříbra
Meč ve své době představoval symbol moci moravského zemského hejtmana. Vědci teď testovali složení materiálů, puncovní značky, rytiny, tvary i funkčnost. Při své práci využili rentgen i tomograf.
"Rukojeť i kování pochvy jsou z více než 90 procent ze stříbra, ocelová čepel je zdobená zlatým černým leptem a po obou stranách jsou symboly jednorožce. Samotný tvar čepele sice připomíná pozdní středověk, podle vědců je však dílem barokního mečíře, který záměrně napodobil starobylý symbol pozemské vlády," uvedla k výsledkům zkoumání Dana Podhajská z Městského kulturního střediska v Holešově.
Látka zřejmě pochází z Itálie. Na druhé straně meče jsou uvedená panství Jana z Rottalu a další úřední tituly. Meč z roku 1650 se používal za přítomnosti hejtmana při slavnostních a obřadních příležitostech, ale i při zasedání zemského soudu.
Holešovskému pánovi přezdívali 'zlý Rotál'
"Holešovský pán" byl jedním z nejmocnějších a nejbohatších feudálů. Jeho panství zabírala téměř polovinu Moravy. Zastával nejvyšší zemské úřady. Vědělo se, že zneužíval svých vysokých funkcí k vlastnímu obohacování, ale nikdo se neodvažoval o tom veřejně promluvit. Jan z Rottalu potlačil valašské rebelie, známý je také kvůli útisku poddaných. Ti mu přezdívali "zlý Rotál".
Tribunál, kterému přesedal, odsoudil k trestu smrti i uherské spiklence, včetně Mikuláše Drábíka. Jeho zabavený majetek, včetně knih a vlastnoručních dopisů Komenského byl poslán Rottalem, jako správcem sirotčího jmění, k uložení do archívu jeho zámku v Holešově. Listiny tu byly objevené až roku 1893, kdy byly jako vzácný kulturní nález prodány majitelem zámku Muzeu království českého v Praze.
O skutcích Jana z Rottalu se začalo mluvit až po jeho smrti. Císař Leopold I. vydal dvakrát list "na ochranu cti Jana Rottala" proti nařčení, že zneužil svých vysokých postavení v zemi k lichvě a zištným činům, jimiž poškodil státní pokladnu.
