Děti českých krajanů z celého světa se potkaly na táboře v Krkonoších
V Dolní Malé Úpě v Krkonoších se tento týden odehrává výjimečné setkání českých dětí žijících v zahraničí. Letní tábor, který navazuje na dlouhodobý projekt distanční výuky českého jazyka a reálií, přivádí do hor desítky rodin z celého světa. Pro děti, které vyrůstají mimo Českou republiku, představuje tábor nejen prostor pro upevnění češtiny, ale také možnost zažít české tradice, kulturu a komunitu naživo – mimo obrazovku počítače.
"Česká asociace v Řecku a Krajánek ve světě, který má sídlo tady v Čechách, tak už několik let organizují distanční výuku, to znamená on-line výuku češtiny pro české děti ve světě. Chodí nám tam víc než 200, skoro 250 dětí," přiblížila předsedkyně obou organizací Lenka Kanelia, která žije na Rhodosu, a před konáním tábora se zúčastnila setkání učitelů českých škol v zahraničí.
Jedinečný vzdělávací a komunitní projekt
Letní tábor pro děti krajanů představuje jedinečný vzdělávací a komunitní projekt, který propojuje české děti vyrůstající v zahraničí, jejich rodiny a pedagogy z celého světa. Tábor je přirozeným vyvrcholením celoroční distanční výuky českého jazyka a vytváří prostor pro osobní setkání účastníků, kteří se během roku potkávají především v online prostředí. Teď už je tábor v plném proudu a Lenka Kanellia přiblížila, co právě děti v Dolní Malé Úpě v Krkonoších dělají.
"Proběhla snídaně, všechny děti jsou už najedené a chystají se na nástup. Máme tady letos 54 dětí ve věku 15 a 14 let, které přijely například z Číny, z Ameriky, Aljašky, Dánska, z Makedonie, Turecka, Francie, Řecka, Německa, Belgie, Španělska, Itálie, Holandska, z Velké Británie nebo Rakouska. A máme tady taky šest instruktorů, kteří děti doprovází. Jsou ve věku 15 až 17 let, chodili k nám do výuky, a už trošku povyrostli. Jsou ve věku, kdy nám s táborem můžou pomáhat. Iniciativa, vzít ty krajanské děti rovnou jako instruktory, vznikla přímo na těch táborech, kde nám ty starší děti tak jako tak pomáhaly, takže jsme je potom povýšili do té pozice instruktora. Mají za to nějaké speciální výhody, jako je třeba opožděná večerka? Taky je tady s námi ještě jeden čtyřleťáček, který není zapojený do žádného týmu, protože je ještě moc malý na to, aby v tom týmu byl. Je tady s tatínkem a maminkou. Náš tábor je specifický v tom, že tady s některými dětmi mohou být i rodiče."
Helenka: Budu jíst věci, které v Belgii nejsou
Jstou tu doslova děti z celého světa. Jednou z nich je i Helenka, kterou si Lenka Kanellia pozvala k mikrofonu.
"Já jsem Helenka. Přijela jsem z Belgie."
A kdo mluví z rodičů česky? Maminka nebo tatínek?
"Oba. Já jsem přijela na prázdniny a také na krajánkovský tábor."
Takže v Belgii chodíš do belgické školy. V jakém jazyce se tam učíte ve škole?
"Francouzsky."
Jaké jazyky umíš?
"Anglicky, holandsky, česky a francouzsky."
Tedy klobouk dolů. A na co se v Čechách nejvíc těšíš?
"Že uvidím moje dva dědečky a taky že budu zase jíst věci, které v Belgii nejsou, jako třeba rohlík. A těším se na bublaninu."
A jaká táborová aktivita se ti tady zatím nejvíc líbila?
"Mě baví vždycky táborák."
Táborák i korálky
A ten je právě dnes, připomíná Lenka Kanellia.
"Dneska se všichni těšíme na nejoblíbenější táborovou aktivitu, což je táborák, u kterého se samozřejmě budou opékat buřty, a budeme hrát na kytaru a zpívat. Další táborová aktivita jsou korálky a tvoření náramků a různých náušnic, protože jeden z krajanských tatínků nám každoročně sponzorským darem přiveze několik kilo korálků. Děti tady pak tvoří pro maminky, babičky, dědečky, kamarády, kamarádky takové šperky. V pozadí můžete slyšet šumění těch korálků a taky několik mítinků rodičů, protože jak už jsem říkala, rodiče s námi na tábory jezdí. Někteří mají volno a chodí si na procházky do hor, ale na jiní jsou v plné pracovní polní. A vidíte tady třeba tři rodiče, kteří sedí u těch počítačů, mají na uších sluchátka a mluví v nejrůznějších jazycích na těch svých mítincích, což je taky taková úsměvná věc tedy."
Jjak dodává Lenka Kanellia, součástí programu je také aktivní zapojení rodičů, sdílení zkušeností s bilingvní výchovou a posilování komunitních vazeb mezi českými rodinami žijícími v zahraničí.
Zoik: Líbila se mi vodní bitva
A Helenku už u mikrofonu vystřídal její kamarád, který také prozradil, na co se v Česku těší a jak se mu na táboře líbí.
"Já se jmenuji Zoik a přijel jsem z Řecka, z Rhodosu."
Jezdíš do Čech rád?
"Ano, mám tady babičku a dědu. Těším se na zahradu, a že tady budu chodit do lesa."
A je nějaké jídlo, na které se těšíš, co v Řecku nemáte?
"Já se těším konkrétně na vdolky a na ovocem plněné knedlíky."
Co na táboře rád děláš?
"Líbí se mi tady. Moje oblíbená věc byla, když jsme si hráli na vodní bitvu."
A proč se Helenka i Zoik účastní on-line výuky?
"Abychom se naučili, kde dávat tvrdé a měkké I, a abychom nemluvili tak trošku divně." - "Já tam chodím, abych se přiučil češtinu, protože mluvit dvěma jazyk je těžké," dodává Zoik.
Poslední noc bude skoro bez večerky
"Je škoda, že už nám tábor v sobotu končí. Ten týden tady uteče strašně rychle, takže dneska nás čeká táborák, zítra máme návštěvní den, v pátek ukončení táboré hry a slavnostní předávání diplomů, potom diskotéka a dlouhý večer skoro bez večerky. Je to poslední večer, kdy si děti i rodiče můžou popovídat. A v sobotu zase loučení a pár slziček," říká organizátorka tábora Lenka Kanellia.
Kapacita táborů bývá naplněná během velmi krátké doby, což potvrzuje dlouhodobě vysoký zájem krajanských rodin z celého světa. Ty mají také možnost setkat se zástupci státní institucí, kteří tábor navštěvují.
