Sto let od chvíle, kdy Rozhlas poprvé přenesl hlas ze zahraničí

Zasedání Společnosti národů v Ženevě v roce 1926 (zleva doprava): Ferdinand Veverka, Stephen Osusky, Edvard Beneš, Jean Kromar

Dne 6. září 1926 se Československý rozhlas poprvé napojil na svět. Z paláce Společnosti národů v Ženevě tehdy odvysílal projev ministra zahraničí Edvarda Beneše, čímž otevřel éru mezinárodních přenosů. Technicky složité spojení přes několik evropských měst se nakonec podařilo a posluchači v Praze slyšeli Benešův hlas téměř v reálném čase. Událost znamenala zásadní posun v rozhlasové žurnalistice, která se od té chvíle stala průvodcem nejen kulturních, ale i politických a veřejných událostí.

'Prvních deset let Československého rozhlasu' | Foto: Radiojournal

Když se 6. září 1926 z Ženevy ozval hlas Edvarda Beneše, posluchači doma zažili něco dosud nevídaného. Československý rozhlas poprvé přenesl událost ze zahraničí a ukázal, že dokáže propojit Prahu s děním ve světě.

Technické zajištění bylo na tehdejší dobu dobrodružství samo o sobě. Signál putoval přes Bern, Curych, Ulm, Řezno, Brod nad Lesy a Plzeň až do pražských Strašnic. Na celé trase se podílelo několik evropských rozhlasových společností, které musely sladit spojení tak, aby Benešův projev dorazil bez větších výpadků. Podle knihy Prvních deset let československého rozhlasu byl přenos „velmi úspěšný“.

Událost se stala milníkem. Rozhlas, který už doprovázel kulturní dění, se začal pevně zabydlovat i v politice a veřejném prostoru. Benešův projev z Ženevy tak otevřel cestu k pravidelným zahraničním přenosům — k tomu, co dnes považujeme za naprostou samozřejmost.

Autor: Klára Stejskalová | Zdroj: Český rozhlas
klíčová slova:

Související