Dagmar Havlová odhalila v Praze novou Lavičku Václava Havla, jeho odkaz svěřila městské knihovně

Pražské Mariánské náměstí se stalo dějištěm oslav 90. výročí narození prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním symbolem bylo slavnostní odhalení nové Lavičky Václava Havla za účasti Dagmar Havlové. Událost přinesla také důležité oznámení o budoucnosti Havlova odkazu.

Na Mariánském náměstí v centru Prahy se v rámci oslav odkazu Václava Havla sešli politici, kulturní osobnosti, studenti i široká veřejnost. Vrcholem programu bylo odhalení nové Lavičky Václava Havla, projektu, který se za více než deset let rozšířil do mnoha zemí světa.

Slavnostního aktu se zúčastnila bývalá první dáma Dagmar Havlová, která připomněla mezinárodní rozměr tohoto projektu. Podle Havlové jde již o sedmdesátou lavičku nesoucí jméno jejího manžela. Přestože se nemohla zúčastnit všech jejich odhalení, každé z nich podle jejích slov provází podobná atmosféra. Lidé se scházejí, diskutují a vnímají tato místa jako prostor pro setkávání.

Dagmar Havlová s Leonou Machálkovou při odhalení Lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí|Foto: Petr Topič, MFDNES + LN / Profimedia

Dvě křesla s kulatým stolem a strom

To se potvrdilo i na Mariánském náměstí. Krátce po odhalení si návštěvníci na lavičku sedali, fotografovali se u ní a spontánně využívali prostor přesně tak, jak byl zamýšlen.

Lavičky Václava Havla mají charakteristickou podobu. Tvoří je dvě křesla propojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá strom. Architektonický návrh vytvořil výtvarník a designér Bořek Šípek. Projekt vznikl z iniciativy někdejšího českého velvyslance ve Spojených státech Petra Gandaloviče.

První Lavička Václava Havla byla instalována v říjnu 2013 na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. Od té doby vznikly desítky dalších v Evropě, Americe, Asii i dalších částech světa.

O Havlův odkaz bude pečovat Městská knihovna Praha

Kromě slavnostního odhalení lavičky Dagmar Havlová oznámila, že bezplatně předává licenci Václava Havla Městské knihovně Praha. Podle ní jde o instituci schopnou zajistit nejen širokou dostupnost Havlova díla, ale také jeho dlouhodobou ochranu.

"Bude střežit dílo manžela tak, že to bude vidět nejširší veřejnost, bude mít správnou kontinuitu a péči do budoucna. Chtěla bych říct, že odkaz Václava Havla jako takový si nesu stále já a naše společná nadace - Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, a moje rodina."

Bohuslav Svoboda, Dagmar Havlová a Tomáš Řehák|Foto: Petr Topič, MFDNES + LN / Profimedia

Havlová své rozhodnutí vysvětlila i zkušenostmi s dosavadním fungováním instituce, která dříve nesla jméno jejího manžela.

"Knihovna, která byla v soukromých rukou, tak za 22 let se tam vyměnilo 15 ředitelů, a to není dobře. Dívala jsem se teď na knihovnu pana prezidenta Obamy, jak to má krásně uděláno. Tím, že to bude mít tato veřejná instituce, která funguje bezchybně, a bude fungovat, tak se domnívám, že jsem mého manžela svěřila do těch správných rukou."

Ředitel: O strategických věcech se budeme radit 

Jak dodal ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, knihovna neplánuje měnit svou identitu ani název. Chce však vytvořit samostatný program, který přiblíží Havlovo dílo co nejširšímu publiku.

"V tuhle chvíli nepřejmenujeme Městskou knihovnu v Praze, bude to zvláštní program, který budeme představovat. Především to budou aktivity pro veřejnost, to je to, co děláme, a co si myslím, že umíme dělat dobře. Chceme přibližovat dílo Václava Havla nejširší veřejnosti. Městská knihovna je v pravém smyslu slova nízkoprahovou institucí, nikdo se neostýchá vstoupit do knihovny, a my chceme dílo tohoto velkého státníka, literáta a myslitele přiblížit úplně všem."

Řehák zároveň naznačil, že významnou cílovou skupinou budou mladí lidé, pro něž může být Václav Havel dnes často pouze jménem z učebnic dějepisu. Ambicí knihovny je představit vedle prezidenta a disidenta také Havla jako spisovatele, dramatika a myslitele. S Dagmar Havlovou chce spolupracovat.

"Určitě s ní budeme rádi konzultovat, ale v tuto chvíli jsme to břemeno za praktický provoz převzali. My se s ní chceme radit o strategických věcech, to jistě ano."

1. prezidentská knihovna chce nadále pečovat o Havlův odkaz

Oznámení na Mariánském náměstí uzavřelo několik měsíců trvající spor kolem někdejší Knihovny Václava Havla. Instituce založená v roce 2004 samotným Václavem Havlem společně s Dagmar Havlovou, Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miloslavem Petruskem byla po dvě desetiletí významným centrem veřejné debaty o demokracii, lidských právech a občanské společnosti.

Situace se vyostřila letos po personálních změnách, které vedly k odchodu řady zaměstnanců, spolupracovníků i významných donorů. Projekt opustili například podnikatelé Zdeněk Bakala a Karel Komárek. Následně Dagmar Havlová odstoupila od dohody o spolupráci a odvolala souhlas s užíváním jména svého manžela.

Městská knihovna na pražském Mariánském náměstí|Foto: Olena Ostapchuk, Radio Prague International

Správní rada proto rozhodla o přejmenování instituce na 1. prezidentskou knihovnu. Její představitelé opakovaně zdůrazňují, že chtějí nadále pečovat o Havlův literární, dramatický i politický odkaz. Součástí jejich aktivit mají zůstat veřejné debaty, správa archivu, studentské programy i Cena Toma Stopparda.

Předseda správní rady David Dušek označil změnu názvu za cestu k zachování kontinuity a vyřešení sporu s bývalou první dámou. Instituce zároveň avizovala hledání nového ředitele a přípravu nové vizuální identity.