Nový Bor a Kamenický Šenov - města sklářů
Za krásou skla se dnes vydáme do dvou měst Nového Boru a Kamenického Šenova, který je známý především výrobou křišťálových lustrů. Navíc je tu i přírodní zajímavost - tzv. Panská skála, kde se točila snad nejznámnější česká pohádka Pyšná princezna.
"V Novém Boru vznikaly tzv. sklářské kompanie, což byly exportní společnosti. Měly zastoupení ve všech významných městech v celé Evropě. Hlavně v přístavech, například v Terstu, v Cádizu, v Brémách, v Hamburku a podobně. Z borsko-šenovské sklářské oblasti putovaly celé karavany formanských vozů do těchto přístavů a exportovaly české sklo, které mělo vysoký zvuk. Potom se posílalo dál, třeba do Jižní Ameriky a nebo speciálně Kamenický Šenov měl velké trhy v dnešním Turecku."
K dalšímu rozvoji sklářství došlo v 19. století, v období biedermaeru. Tehdy pod rukama zdejších mistrů vznikaly nádherné lázeňské pohárky, barevné lazury, sklo uranové či rubínové. Proto zde vznikaly i první školy.
"Zde se učilo jednak kreslení a jednak řeči. Mimo základní němčiny, která tady byla doma, samozřejmě francouzsky, anglicky, ale i celá řada exotických jazyků. Obchodníci uměli řecky i latinsky. Vznikla vzdělaná vrstva sklářských obchodníků, kteří byli zcestovalí, ve svém mládí byli jako tovaryši třeba někde v Cádizu, nebo ve Francii, v Německu, pracovali od píky, učili se sklářskému obchodu, pak se vrátili a tady vedli potom ty sklářské firmy."
Původní muzeum si zde založili skláři sami, aby zde shromažďovali své nejlepší práce. Část expozice muzea připomíná jednoho ze slavných sklářů Friedricha Egermana, autora červené lazury na skle, který je na všech fotografiích zobrazen se svojí charakteristickou čepičkou. Jak uvedl, Rudolf Heinz, Egerman byl známý tím, že zkoušel stále nové a nové techniky.
"Přitom se mu povedlo vyrobit třaskavé stříbro, způsobil výbuch ve své dílně, takže ležel omámený a měl zřejmě nějaký šev na hlavě. Potom mu biskup litoměřický dovolil nosit čepici i v kostele před bohem i před císařem."
Jak dodal Rudolf Heinz, sklářství prodělalo velký rozvoj i v 90. letech. Došlo sice k rozpadu velikých státních podniků, ale sklářství příliš neutrpělo.
"Veliký průmysl dělá hlavně sériovou výrobu, ale mimo něj se vytvořila opět struktura starých sklářských rafinérií. Třeba ti nejlepší malíři, rytci začali vytvářet opět rodinné firmy. Odhaduji, že tu bude takových 300 malých firem."
Pevnou pozici ve světovém sklářství si vydobyl i nedaleko ležící Kamenický Šenov a to zejména díky výrobě křišťálových lustrů. Na základě požadavků místních sklářských dílen tu vznikla v roce 1856 první sklářská škola svého druhu na světě. I zde zachycuje slavnou tradici sklářské výroby muzeum. Své místo tu mají i pověstné lustry, které zdobí řadu reprezentační sálů po celém světě.
Prvním historicky známým obchodníkem se sklem byl v Kamenickém Šenově Ondřej Knechtel, který první obchodní cestu do zahraničí vykonal v roce 1623. O výnosnosti tohoto obchodu svědčí fakt, že v roce 1804 zde bylo už 40 obchodníků se sklem. Mnozí z nich si postavili nákladné patricijské domy. V 19. století začal v konkurenčním boji se zahraničními sklárnami a v důsledku napoleonských válek obchod upadat. Druhou polovinu 19. století přežilo jen pět exportních firem. Navzdory tomu právě koncem 19. století nastal v Kamenickém Šenově rozmach výroby už vzpomínaných lustrů, které se věnovaly zejména rodiny Palmů.
"Panská skála nebo-li varhany, těch názvů se ujala celá řada, je světová rarita. Je to vlastně kopec uprostřed pole. Nicméně z turistického hlediska je to objekt nesmírně zajímavý. Je to určitý solitér, naprostá dominanta krajiny."
Tady se točila snad nejznámější česká pohádka.
V tom filmu to vypadá jako když jsou na malém pahorku, ale ten kopec je veliký.
"Je to tím, že ta Panská skála má několik různých míst a toto bylo točeno před jedním z bočních výstupků."
V okolí obou měst jsou i další zajímavosti. Turisté se mohou vydat do nedaleké Riedlovy jeskyně s výskytem netopýrů nebo do muzejního železničního nádraží až pod Zámecký vrch, na jehož vrcholu je vyhlídková věž a zřícenina středověkého strážního hradu.
