Nový jazykový zákon komplikuje život českým krajanům na Slovensku

Když se v roce 1993 rozdělilo Československo na Českou a Slovenskou republiku, byli občané obou zemí ujišťováni, že to na jejich každodenní život nebude mít prakticky žádný dopad. Brzy se ale ukázaly první problémy - s vyplácením penzí, dvojím občanstvím, možností trvalého pobytu, v zaměstnání. Dosud mohli Češi na Slovensku ve styku s úřady nebo na veřejnosti alespoň běžně používat češtinu. Už měsíc ale platí novela jazykového zákona, která jim v tom brání. Co to pro české krajany na Slovensku znamená? Na to se Milena Štráfeldová zeptala Dagmar Takáčové z Českého spolku v Košicích:

"Přestože podle ohlasu médií to na Slovensku stále ještě vypadá, že vlastně nový zákon o státním jazyku, lépe řečeno jeho novelizace, se české komunity žijící na Slovensku nijak nedotýká, že je to záležitost vztahu maďarské komunity, tak se tato otázka Čechů velmi úzce dotýká. Dosud, podle právního stavu, který platil až do 1. září letošního roku, měl český jazyk pozici takzvané srozumitelnosti. Novelizace zákona o používání státního jazyka ale tento paragraf zrušila, a proto teď už v systému slovenského práva není nic, co by takto kvalifikovalo český jazyk. Kromě toho ještě některé novelizované paragrafy tohoto zákona vlastně přikazují, že v tom, co se týká styku s veřejností, ať už jsou to projevy nebo propagace formou plakátů, bulletinů, katalogů, pozvánek, tam kde komunikujeme s veřejností, budeme muset komunikovat buď ve státním jazyku, anebo dvojjazyčně. Což samozřejmě přináší i jisté finanční a organizační zatížení. Tento stav povede ale i k jednomu vážnému důsledku: vztah srozumitelnosti a velké jazykové blízkosti češtiny a slovenštiny, který se nám začal po rozdělení republiky pomalu ale jistě ztrácet, se teď bude ztrácet rychle. Je nám to velice líto a budeme se snažit, aby se tyto vztahy nějakým způsobem upravily tak, aby s tím česká komunita měla co nejmenší problém a aby se také neztrácela ta jazyková blízkost."

Zcela prakticky: znamená to třeba, že Čech žijící na Slovensku, slovenský občan, musí na úřadech komunikovat slovensky?

"Zákon o státním jazyku je takový, že některé jeho paragrafy je velmi těžko striktně vyložit. Ministerstvo kultury slíbilo k němu tzv. vykonávací předpis. Myslím, že ten vykonávací předpis jako podzákonná norma by se měl právě týkat tohoto vztahu, v paragrafech, kde je uváděna srozumitelnost ve vztahu ke státnímu jazyku. Neboť který jazyk by ještě mohl být srozumitelný ve vztahu ke slovenštině, pokud ne český jazyk? My ale nevíme, jaká bude podoba toho vykonávacího předpisu."

Jak do dopadne třeba na váš spolek v Košicích?

"Teď už právě máme první konkrétní výsledek, protože od 28. září zahajujeme jako každoročně festival Dny české kultury 2009, a všechny plakáty, všechny pozvánky, všechny propagační materiály jsme museli připravit ve slovenském jazyce. To by samozřejmě pro nás problém nebyl, my státní jazyk ovládáme velice dobře, tam, kde to ale potřebujeme ve vztahu ke všem příslušníkům komunity, kde třeba není ovládání státního jazyka úplnou samozřejmostí, tam potom musí jít dvojjazyčně. Ve vztahu k vlastní komunitě, k výhradnímu vztahu pouze uvnitř komunity, samozřejmě budeme dál používat český jazyk a budeme i příslušníky naší komunity k používání tohoto jazyka povzbuzovat."