Nový projekt představí národnostní menšiny v zemích Visegradu

r_2100x1400_radio_praha.png

Jak žijí Slováci v Česku nebo Češi na Slovensku? Jaké je postavení Poláků nebo Maďarů v sousedních zemích Visegrádské čtyřky? A mohou národnostní menšiny pomoci při vzájemném poznávání středoevropských zemí? To se pokouší zjistit nový projekt Visegrad - Terra Interculturalis, který toto pondělí představili jeho organizátoři v Praze.

"Tá vzájomná premiešanosť našich národov, to ich vzájomné kultúrne a iné ovplyvňovanie sa, zrkadlenie sa, je podľa nášho názoru typickou vlastnosťou tohto regiónu, ktorá ho obohacuje a ktorá práve prostredníctvom tohto porovnávania umožňuje aj hýbať sa v kultúrnej oblasti dopredu rýchlejšie,"

uvedl Vladimír Skalský, místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny a představitel Slovensko-českého klubu v ČR, který je hlavním organizátorem celého projektu. Jen Slováků žije v České republice kolem dvou set tisíc, některé odhady hovoří až o dvojnásobku. K polské národnosti se v Česku při sčítání lidu v r. 2001 přihlásilo přes 50 tisíc lidí a rodilých Maďarů tu žije kolem 15 tisíc. V sousedním Slovensku s téměř pěti a půl miliony obyvatel tvoří příslušníci národnostních menšin zhruba desetinu. Češi se svými necelými padesáti tisíci tu jsou třetí nejpočetnější menšinou. V každé ze zemí V4 přitom funguje poněkud odlišný přístup státu k národnostním menšinám: na Slovensku má maďarská menšina zastoupení v parlamentu, v Maďarsku zase postavení menšin upravuje zákon. Přístup Česka charakterizuje náměstek místopředsedy vlády Ivo Hartmann:

"Já se domnívám, že Česká republika v oblasti národnostní menšinové politiky zvolila velmi dobrou, umírněnou, citlivou třetí cestu. Já teď nebudu jmenovat země, ale určité modely, kterými na jednu stranu je důsledný multikulturalismus, který vede až ke zkorporátnění státních struktur a k povinnému zastoupení národnostních menšin v různých strukturách společnosti. A pak je samozřejmě ten druhý model, který spojuje státní občanství s národností, a já jsem rád, že ani touto cestou se Česká republika nevydala."

Právě postavením národností v jednotlivých zemích V4 a porovnáním jednotlivých státních systémů péče o menšiny se má zabývat mezinárodní konference, která v rámci projektu Visegrad - Terra Interculturalis proběhne v září tohoto roku ve slovenských Budmericiach. Projekt se bude zabývat i otázkami menšinové kultury a vzdělání. Podle Vladimíra Skalského představuje právě školství pro Slováky žijící v Česku prakticky jediný problém:

"Tam stále hľadáme vhodný model, pretože sa ukazuje, že príslušníci slovenskej národnostnej menšiny nemajú priveľký záujem o klasické menšinové školstvo. Takže sa snažíme hľadať spôsob, ako tie deti z menšiny aspoň trochu vzdelávať v slovenskom jazyku a slovenských reáliách. A, čo je špecifikum, snažíme sa, aby toto vzdelávanie do určitej miery zasiahlo aj českú populáciu, aby bola zachovaná tá pasívna dvojjazyčnosť."

Na problematiku školství poukázal i publicista Jan Kokes, který je sám maďarského původu. Jediná klasická menšina v Česku, která žije na svém tradičním území, jsou podle něj Poláci. Nemají však dost menšinových škol:

"Existuje polské gymnázium, existují polské základní školy, problém je ale jako všude - málo dětí. A protože ty školy financují místní orgány, musely by financovat v každé vesnici dvě školy. A na to samozřejmě doplácí ta menšinová škola."

Součástí víceletého projektu Visegrad - Terra Interculturalis budou i kulturní akce - pro letošní rok se chystají autorská čtení. V Praze bude své texty číst slovenský spisovatel Ľubomír Feldek. Další literární večery se uskuteční v Českém Těšíně, Krakově, Budapešti a Komárně. Projekt bude z větší části financovat Mezinárodní visegrádský fond, který pro letošek uvolnil 10 tisíc eur.

Bližší informace o projektu jsou na stránkách Mezinárodního visegrádského fondu www.visegradfund.org.