O čem budou eurovolby?

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Za pouhých deset dnů budeme mít šanci rozhodnout o tom, kdo nás bude reprezentovat v unijním zastupitelském orgánu - Evropském parlamentu. Co nám bude při hlasování vodítkem, komu svěříme pravomoc spolurozhodovat o dalším vývoji mnoha oblastí našeho života? A zajímají nás vůbec volby do europarlamentu? O těchto otázkách jsem si povídal s politoložkou Vladimírou Dvořákovou z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Foto: Evropská komise
Blíží se pro občany Česka v pořadí druhé volby do Evropského parlamentu. Myslíte si, že o ně bude větší zájem než o ty první v roce 2004?

"Mám obavy, že asi příliš větší zájem nebude. Je tam jistá možnost, že by větší zájem byl, a to by bylo jedině tehdy, pokud by chtěli občané výrazněji dát poselství současné politické scéně, to znamená zhodnotit jakoby to předchozí vládnutí, které zde bylo, nebo dát najevo, jaké jsou šance před volbami do Poslanecké sněmovny. Ale jinak si nemyslím, že by evropská otázka nějakým větším způsobem občany České republiky zaujala a že by se chtěli vyjádřit přímo k otázkám Evropy."

V Česku letos proběhnou dvoje volby - do Evropského parlamentu začátkem června a předčasné parlamentní nejpozději v polovině října. Existují podle Vás nějaká společná témata pro obě předvolební kampaně?

"Společná témata jsou v tom smyslu, že v obou případech budou asi občané více přemýšlet o vnitropolitické situaci nežli o situaci evropské. Jediné, co by to snad mohlo změnit, je současná krize, u níž si množí lidé uvědomují, že není možné ji řešit na národní úrovni, nebo i když přijmeme určitá řešení na národní úrovni, tak náš vývoj ekonomiky, výše zaměstnanosti a podobně bude velmi záviset na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika minimálně v tom evropském prostoru. Z tohoto hlediska by je možná ta evropská politika mohla zaujmout, ale zase se to těžko přetransformuje. Já si myslím, že ty volby budou především právě o vnitropolitické situaci, o způsobu vládnutí, o alternativách, které se budou předkládat na domácí scéně. A v tomto okamžiku se určitě budou prolínat. Co se nebude zcela úplně prolínat budou pravděpodobně osobnosti, které se objeví na kandidátkách, to znamená osoby, které budou kandidovat do našeho parlamentu. nebudou zřejmě tytéž, jako ty, které budou teď na kandidátkách do Evropského parlamentu. Tam jistá proměna osobností asi bude přítomná, ale jinak si myslím, že ta témata budou spíše obdobná."

Evropský parlament, foto: Evropská komise
Čerstvý průzkum agentury STEM říká, že Češi se ve volbách do Evropského parlamentu budou nejčastěji rozhodovat pro ty strany a seskupení, které jsou podle nich schopny nejlépe řešit hospodářskou krizi. Myslíte si, že je to relevantní postoj?

"Já si myslím, že asi skutečně to tak ukazuje. A ukazuje to to, že lidé si uvědomují, že hospodářská krize, byť u nás ty dopady ještě nejsou nejsilnější, ale v některých regionech už silné jsou, tam, kde došlo k uzavření některých výrobních podniků, je v těchto volbách velice důležitá. Lidé mají strach, co se stane v důsledku krize, mají obavy o zaměstnání, mají obavy třeba i o své úspory, buďto aby o něj vůbec nepřišli nebo aby nebyly nějakým způsobem znehodnoceny. Takže to jsou věci, které jsou podle mně dosti relevantní, protože se dotýkají každodenního života a jsou pro lidi spíše pochopitelné než některé hlubší vize nebo představy trošku filozofické. Pro většinu obyvatel zde je klíčové to, jak bude Česká republika schopná se s krizí vyrovnat a jaké to bude mít dopady na jejich bezprostřední život a jejich budoucí šance."

Voliči v Česku budou mít při volbách do europarlamentu na výběr ze 32 kandidujících seskupení. Myslíte si, že všechna skutečně mají voličům co nabídnou?

"Já si samozřejmě nemyslím, že by všechna měla co nabídnout, a je otázka, jestli některá mají vůbec co nabídnout, protože, jak už jsem řekla, volby do Evropského parlamentu se budou většinou zabývat jinými tématy než týkajícími se bezprostředně Evropy. Ale nevyčítejme stranám, že kandidují. Každá politická strana, pokud myslí vážně svoji účast v politickém životě, se musí dostat do povědomí veřejnosti, a volební kampaně jsou tím momentem, kdy se do povědomí veřejnosti dostat mohou. Mohou se dostat i díky televiznímu vysílání, kde se objeví určité šoty, což pro mnohé strany znamená vůbec po prvé se dostat někam před širší veřejnost, mohou být různé besedy, jsou různé kampaně, lidé jsou citlivější, objeví se jejich kandidátka v tištěné podobě, což znamená, že lidé budou minimálně vidět nějaká jména, budou vidět název té strany. A prostě strana, která chce působit v politice, si nemůže dovolit takovouto příležitost promarnit, aby se nějakým způsobem zviditelnila, protože strana, která teprve vzniká, nemůže počítat s tím, že hned v prvních volbách někde uspěje, a to i ta strana, která by mohla mít teoreticky šanci na úspěch. Takže budování strany je dlouhodobá záležitost, profilace, hledání osobností, hledání programu a hlavních témat. Prostě situace před volbami je pro ty strany podstatná, aby se skutečně veřejnosti nějak předvedly. Samozřejmě ve velkém případě těchto stran šance strany, která v současnosti není v parlamentu našem nebo v Evropském parlamentu, dostat se do nich je velmi malá. Na druhou stranu ale bývá častější, že se ty strany umístí ve volbách tzv. druhého řádu, to znamená v krajských nebo evropských volbách. Občas se stává, že se v nich umístí i politické strany, které na domácí parlament nemají šanci dosáhnout. I to je prostě určitá možnost, a ty strany toho musí využívat."