O volbě prezidenta
Začátkem příštího roku budou poslanci a senátoři volit prezidenta republiky. Nastal už čas pro představení kandidátů? A shodnou se parlamentní strany na protikandidátovi Václava Klause? O tom si Martina Lustigová povídala s politologem Petrem Justem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Poslední dobou média spekulují o možných kandidátech na post hlavy státu. Máme podle vás znát kandidáty už teď nebo je ještě dost času?
"Řekl bych, že je ještě dost času, protože volby přece jenom budou za zhruba tři čtvrtě roku a na politické scéně, která je v naších poměrech poměrně živá a nepředvídatelná, se do té doby může ještě ledacos stát. Jakékoliv definitivní zveřejňování kandidátů bych v tuto dobu považoval za předčasné a možná krátkozraké."
Média zatím víceméně favorizují Václava Klause. Proč tomu tak je?
"Byť je u nás volba nepřímá, Václav Klaus se těší poměrně velké podpoře veřejnosti - a to může hrát v jeho prospěch. Veřejnost může svým jednáním tak trošku tlačit na politiky a politické strany, které třeba nefavorizují Václava Klause, mohou být v trošku obtížné pozici, protože i jejich voliči si třeba podle výzkumu veřejného mínění přejí Václava Klause za prezidenta. Pozitivní hodnocení Václava Klause přichází téměř napříč politickým spektrem, pokud jde o politické preference voličů. Tato široká veřejná podpora Václava Klause může být jeho výhodou a určitě i Občanská demokratická strana spoléhá na to, že se poslanci z některých jiných politických stran právě pod tímto nepřímým tlakem veřejnosti obrátí ve prospěch Václava Klause."
Dá se obecně říci, jak by měl vypadat kandidát na prezidenta?
"Určitě žádná závazná charakteristika kandidáta na prezidenta není. Obecně se tvrdí, že by to měla být všeobecně respektovaná osobnost, protože prezident je zároveň instituce, ale zároveň fyzická osoba, tedy je to instituce, která je tvořena jedním jediným člověkem, který by měl být reprezentantem společnosti. Tudíž tam je vždycky požadavek na všeobecnou akceptovatelnost, a to jak doma, tak v zahraničí. To je poměrně obtížné, protože všimli jsme si, že třeba Václav Havel byl velmi akceptován v zahraničí nebo mezinárodní komunitou, ale ke konci svého funkčního období už ztrácel tu domácí podporu. Václav Klaus se těší široké domácí podpoře, v té zahraniční oblasti je to trošku rozpolcené, tam bych řekl, že má menší mezinárodní podporu, než měl Václav Havel. Ale myslím si, že to je naprosto přirozené, protože těžko se najde kandidát, který by byl tak široce akceptovatelný doma i v zahraničí."
"Myslím si, že je to logické. Pokud Václav Klaus je prozatím jediný oficiálně navržený kandidát, tak je logické, že ti ostatní kandidáti se budou vymezovat vůči němu, vůči jeho postojům, vůči jeho osobnosti, vůči jeho názorům, vůči jeho politice a podobně. Už to dělají alespoň ti, kteří jsou zatím neoficiálně zmiňovaní, například Jiří Dienstbier a další. Zejména si všímají postojů Václava Klause vůči Evropské unii, což opět vidím jako logické vzhledem k tomu, že příští prezident bude prezidentem v době českého předsednictví EU, takže evropské otázky a evropská agenda a postoje příštího prezidenta v otázce Evropské unie budou klíčové a důležité."
Je možné očekávat, že se jednotlivé politické strany - tedy s výjimkou ODS - shodnou na společném kandidátovi?
"Považuji to za málo reálné vzhledem k tomu, že ty ostatní politické strany obsahují jak komunisty na straně jedné, tak třeba lidovce na straně druhé. V loňském roce, když byl proveden ten malý obrat, kdy lidovci chvíli chtěli koketovat s vládou, kterou by tolerovali komunisté, tak to nakonec vyústilo v takové razantní prohlášení, že lidovci se nikdy nebudou podílet na ničem, co by byť jen tolerovali komunisté. Z tohoto pohledu najít společného kandidáta, který by byl akceptovatelný jak pro komunisty na straně jedné, tak pro lidovce na straně druhé, je podle mě poměrně nemožné."
