O výročí Franze Kafky s Markétou Mališovou

3. července uběhlo 130 let od narození Franze Kafky. K tomuto výročí připravila řadu akcí Společnost Franze Kafky. Její ředitelky Markéty Mališové jsme se na nejdůležitější z nich zeptali.

Franz Kafka (1906), foto: Public Domain

"Ke Kafkovi probíhá více věcí paralelně. Společnost Franze Kafky vydává dvě publikace, 3. července v den Kafkových narozenin jsme ve Španělské synogoze v Praze pořádali koncert – na programu byli Kafkovi hudební současníci Leoš Janáček, Bohuslav Martinů a Gideon Klein, a také jsme iniciovali vydání známky, což proběhlo v červnu. Dvacetikorunová známka je určena pro dopisy do zahraniční, takže půjde do celého světa."

"Pokud jde o knihy, vydali jsme Proměnu s českým a anglickým překladem a víc než padesáti ilustracemi Jiřího Slívy, které se týkají Proměny i Kafky obecně. Jiří Slíva si v knize vyřešil svůj vztah ke Kafkovi. Čtenáře rozdělil na trpiče a baviče, tedy ty, kteří při čtení trpí nebo se spíš baví. Je to opravdu výpravná publikace, myslím, že se povedla. Kromě toho chystáme další knihu – bude to antologie Kafkových myšlenek a citátů z celého jeho díla. Knihu připravil známý kafkolog Josef Čermák a bude se jmenovat Leopardi v chrámu. Měla by vyjít na podzim. Chystáme k tomu slavnostní večer v hotelu Jalta na Václavském náměstí, který se nachází vedle hotelu Evropa, kde Kafka svou Proměnu předčítal. Čtení tehdy nedopadlo podle Kafkova očekávání. Kafka měl za to, že jde o humornou povídku, čekal, že se lidi budou smát, ale posluchači v ní příliš humoru neshledali."

Foto: Česká pošta

Známka je hezká i vtipná, můžete nám přiblížit pozadí jejího vzniku?

"Dosud jediná známka s Kafkou vyšla v roce 1968. Víc jak deset let se snažíme, aby nějaká známka byla vydána. Není to vůbec jednoduché, témata na známky posuzuje každý rok přísná výběrová komise. Na půdě Česko-izraelské smíšené obchodní komory, jíž jsem členkou, jsem se setkala s Jiřím Maceškou, který pracuje na České poště. Asi před třemi lety jsme bavili o tom, na čem by mohly obě naše instituce spolupracovat a toto téma se nabízelo hned od začátku. Na motiv známky proběhlo výběrové řízení, ve kterém zvítězila malířka Marina Richterová. Návrh považuji za velice zdařilý, netradiční, je složen z portrétu F. Kafky a brouka, takže opět motiv Proměny. Známku jsme slavnostně pokřtili v hotelu Century Old Town v Praze Na Poříčí. V této budově sídlila Dělnická úrazová pojišťovna, v níž Franz Kafka léta působil."

Součástí Společnosti Franze Kafky je i knihkupectví. Jaký je o Kafkovy knihy nebo o Kafku obecně dnes zájem?

Markéta Mališová, foto: Miroslav Krupička

"Kafka se neprodává takovým tím konjunkturálním a kampaňovitým způsobem, ale prodává se konstantě. Snažím se, aby se prodávalo celé Kafkovo dílo, protože Kafka napsal víc deníků a dopisů než knih, ale stále se nejvíc prodávají romány Proces a Zámek. Teď se víc prodávají i povídky, mezi nimi např. autobiografická zpověď dopis otci. Většina Kafkova díla, které jsme vydali ve 13 svazcích, je spíš pro odborníky a literární vědce. Ale nežijeme jen z Kafky, prodáváme i jiná díla. Do našeho knihkupectví chodí také dost cizinců, protože sídlíme v centru Josefova na Starém Městě. Nevyhledávají ale primárně Kafkova díla, spíš knihy o Praze nebo suvenýry s kafkovským námětem – pohlednice, záložky atd. Kafkových knih mají dostatečný výběr doma, od nás si chtějí odvézt spíš vzpomínku."

"Za důležité považuji to, že česká veřejnost už Kafku považuje za něco normálního, obvyklého. Když v 90. letech po období normalizace přišla obrovská vlna zájmu o Kafku, vznikl takový ten kafkovský byznys – ty trapné upomínkové předměty, ale chyběla literatura. Teď už je situace jiná, na trhu je kompletní Kafkovo dílo, takže v nabídce je všechno. A to je nejdůležitější. Těší mě, že vidíme zájem o Kafku i mezi mladými. Už 19 let pořádáme esejistickou soutěž o cenu Maxe Broda pro mladé lidi do 20 let a jako téma jednoznačně nejvíc táhne právě Franz Kafka. Nejvíc prací dostáváme na toto téma."

Děkuji za rozhovor.