Obchůzka, dárek a přání. Koleda má v praxi tři základní významy, říká etnomuzikolog

Koledy jsou už dlouhá léta nedílnou součástí vánočních svátků. V současné době si je zpívají rodiny na Štědrý den u stromečku, v předvánoční atmosféře je pak můžeme slyšet na náměstích u vánočních stromků, z rádií, na školních besídkách i v supermarketech. Podle některých pramenů sahá samotná historie křesťanských vánočních koled až do 13. století.

Etnomuzikolog Lubomír Tyllner z Etnologického ústavu Akademie věd se tématu vánoční hudby – písním a koledám - věnuje dlouhodobě. Připomíná, že slovo koleda má v praxi tři základní významy.

„Je to obchůzka, kdy koledníci obcházejí domy a u nich zazpívají. Další prvek je dar. Oni za zpěv dostávají nějaký praktický dárek, třeba obilí či nějaký koláč. A třetí prvek je přání. Při obchůzce se přálo všeho dobrého, především úspěch, hospodářský úspěch v novém roce. A to přání bylo významnou věcí, protože se věřilo, že když se popřeje, že se to skutečně stane. Když se někdo v přání vynechal nebo při obchůzce se někdo minul, nebylo to známkou něčeho dobrého. Spíš naopak. Takže obchůzka, dar a přání,“ vysvětluje.

„Ale v nové, moderní době, pod slovem koleda myslíme všechno, co se zpívá a hraje o Vánocích. Tedy i umělé skladby, skladby populární hudby s vánoční tématikou. Ale ty tři první prvky, jsou ty základní, tradiční, staré a původní,“ dodává etnomuzikolog.

Kritizoval celou řadu věcí

Lubomír Tyllner | Foto: Hynek Bulíř,  Český rozhlas

O tom, jak tradice obchůzek tedy koledování vznikly, podle něj moc historických dokumentů nemáme. Víc napovědět ale může traktát, který sepsal benediktinský mnich Jan z Holešova někdy kolem roku 1400 na žádost faráře v Lysé nad Labem.

„Mnich v tom traktátu vypsal, co všechno se děje o Vánocích. Nepopsal to proto, aby ukázal jaká je tradice Vánoc, ale hlavně, co se tam děje špatného. Vlastně kritizoval celou řadu věcí. A při té příležitosti se také zmínil, že koledující obcházejí domy a zpívají píseň Vele, vele dubec stojí prostřed dvora. Dál ji už nerozvíjí, ale my jsme přesvědčení, že to je první obchůzková píseň, kterou máme zaznamenanou. Protože i v dalších koledách se velmi často mluví o stromu, javoru uprostřed dvora,“ popisuje Tyllner.

„A on (mnich) k tomu dává ještě jednu zajímavou poznámku. Říká, že katoličtí kněží obcházeli stavení také pro to, aby lidé líbali buď kříž nebo obraz Ježíše Krista nebo svatého. A kdo to neučinil, byl považován za pohana. Takže to byl takový středověký průzkum veřejného mínění,“ doplňuje.

Hudba pastýřské trouby

Lidové vánoční písně se sice zpívaly po staletí, zapisovat se ale začaly až v období renesance. První záznamy koled tak pocházejí z přelomu 15. a 16. století.  Postupem času začaly vznikat i celé vánoční mše, jako třeba ta od Jakuba Jana Ryby, kterou zná asi každý.

„Velmi často se v koledách objevují jako motivy dary, které se přinášejí Ježíškovi, například v koledě  Půjdem spolu do Betléma. Objevují se tam příhody, které se stanou koledníkům. Velmi často se tam objevuje pastýř. Protože pastýři byli ti první, kteří se dozvěděli o tom, že se Ježíš narodil. Dokonce velmi slavná Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby začíná slovy: Hej mistře, vstaň bystře. A to právě znamená, že pastýři, kteří bděli, budí svého mistra, aby vstal a pohlédl na nebesa, kde svítí jasná hvězda, která svědčí o tom, že se narodil Ježíš,“ popisuje.

„Ale je tam ještě jedna zajímavá věc. Jakou hudbu Jakub Jan Ryba na úvod této mše vánoční, kterou všichni Češi nesmírně milují, zvolil. Jednoduchou hudbu rozložených akordů. A to je hudba pastýřské trouby. Tak začíná i česká mše vánoční a tyto jednoduché melodické postupy jsou často u mnoha českých a moravských vánočních koled.“

Populární české koledy

Mezi nejznámější české koledy patří například Narodil se Kristus pán, Nesem vám noviny, Půjdem spolu do Betléma či Pásli ovce valaši. Řada českých koled byla tak populárních, že si je překládali i v zahraničí.

„My jsme obohatili evropský repertoár některými písněmi. Němci například milují tu naši Nesem vám noviny z betlémské krajiny. Už v 19. století ji někdo přeložil do německého jazyka. A tato píseň je v Německu a také v Rakousku nesmírně populární. Jedna z nejpopulárnějších.“

Autoři: Katka Brezovská , Anaïs Raimbault
klíčové slovo:
spustit audio