Od uzavřeného spolku k tisícům členů: Česká ornitologická společnost slaví století
S více než osmi tisíci členy a desítkami tisíc podporovatelů je dnes Česká společnost ornitologická největší ochranářskou organizací v zemi. Letos slaví sto let od svého vzniku – století, během něhož dokázala propojit tisíce lidí napříč generacemi i profesemi, kteří ptáky nejen pozorují a obdivují, ale také je zkoumají a chrání.
Zájem o Českou společnost ornitologickou výrazně roste zejména v posledních deseti letech. Podle jejího ředitele Zdeňka Vermouzka je to důkaz, že je pro lidi ochrana ptáků a přírody důležitá.
„Ale také že chtějí mít ptáky ve svém každodenním životě, poznávat jejich svět, nacházet radost v jejich pozorování a sdílet tyto zážitky s podobně naladěnými lidmi. Myslím, že otcové zakladatelé by z dnešní společnosti měli radost,“ říká ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.
Kořeny dnešní organizace sahají do 5. dubna 1926, kdy přední osobnosti tehdejší ornitologické scény založily Československou ornitologickou společnost. Jejím cílem bylo sdružit odborníky i zájemce o ptactvo a systematicky se věnovat výzkumu.
„Mladá ornitologická společnost si tehdy vytkla tři hlavní pilíře své činnosti: výzkum, ochranu a osvětu. Změnilo se století, změnily se politické systémy, úroveň poznání i samotní lidé, ale naše – Česká společnost ornitologická (ČSO) a Slovenská ornitologická společnost/BirdLife Slovensko – organizace pokračují ve šlépějích svých zakladatelů,“ připomíná Vermouzek.
Zatímco základní principy společnosti zůstaly, samotná podoba organizace se výrazně proměnila. V počátcích totiž šlo o poměrně uzavřený spolek, do něhož bylo možné vstoupit jen na doporučení a po prokázání odborných znalostí. Dnes je společnost otevřená všem zájemcům, včetně úplných začátečníků, a stále více se zaměřuje na práci s veřejností.
„Česká společnost ornitologická se plně otevřela i laické veřejnosti, pro kterou jsme připravovali stále více vzdělávacích a propagačních akcí. Ze spolku, který byl původně založený jako poměrně uzavřený pro odborníky, se postupem času stala organizace otevřená pro všechny,” vysvětlila Lucie Hošková, zástupkyně ředitele společnosti a vedoucí práce s veřejností.
Dnes má společnost přibližně 8,5 tisíce členů a desítky tisíc podporovatelů. Věnuje se výzkumu i ochraně ptáků, jejich prostředí a přírody jako celku, a zároveň motivuje veřejnost k aktivnímu zapojení. Spravuje sedm ptačích parků po celé republice a do budoucna plánuje vznik takového parku v každém kraji.
Vedle toho organizace rozvíjí občanskou vědu, pořádá vycházky, semináře a kurzy, vydává časopisy i podcasty, každoročně vyhlašuje Ptáka roku a nabízí produkty podporující ochranu přírody. Její data navíc slouží i na nejvyšší úrovni – například při tvorbě indikátorů pro Evropskou komisi nebo při přípravě národních plánů obnovy přírody.
Ptáci nás spojují
Silným prvkem, který organizaci provází napříč desetiletími, je schopnost spojovat lidi. „Ptáci nás spojují. Když je potřeba se zapojit, ať už do mapování ptáků, Vítání ptačího zpěvu, darování financí či do dalších z mnoha aktivit, spojuje nás společný zájem. Smekám klobouk před našimi členy a před tím, co dokázali ve volném čase. V dnešní společnosti, kde mnohým vyhovuje lidi rozdělovat, my, jako milovníci ptáků, společnost spojujeme. Děkuji, že jste součástí tohoto příběhu,“ říká předseda ČSO Peter Adamík.
Podle průzkumu agentury Ipsos z března 2026 má přitom 57 % lidí v Česku k ptákům pozitivní vztah, dalších 38 % vztah neutrální a jen 5 % negativní. Z těch, kteří ptáky vnímají pozitivně či neutrálně, jich 77 % zároveň uvádí, že mají příznivý vliv na jejich psychiku.
„Ptačí zpěv je součástí našich životů stejně, jako odvěká touha létat. Ptáci lidi fascinovali a inspirovali od pradávna a ani moderní doba na tom mnoho nezměnila. Uvědomujeme-li si význam, který pro nás ptáci mají, měli bychom také přemýšlet nad dopady naší činnosti na přírodu. Abychom se z těchto úžasných stvoření mohli radovat i nadále,“ uzavírá Vermouzek.
