Pták roku červenka má upozornit na nebezpečí nárazů do skel

Červenka obecná, foto: Jiří Sedláček / ČSO

Ptákem roku už byl vrabec, skorec vodní, čáp nebo tetřev hlušec. Letos zvolila Česká společnost ornitologická červenku obecnou. Důvody, které k tomu ornitology vedly, vysvětlí host dnešního pořadu Panorama, ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.

Proč jste vybrali letos právě červenku?

"Červenku jsme vybrali jako zástupce takových těch běžných druhů, se kterými se můžeme setkat dnes a denně prakticky kdekoliv - od městských parků, zahrad, křoví po divočinu v lese nebo u vody. To jsou všechno místa, kde ty červenky žijí, a na první pohled by se zdálo, že je to s nimi v pohodě, že jim nic vážného nehrozí, ale není tomu tak."

Co je ohrožuje?

Foto: Pascal Auricht,  Public Domain
"To, co jim hrozí, a na co chceme právě tím výběrem ptáka roku upozornit, je problém nárazů do skel. Problém je ten, že sklo je úžasný materiál, není vidět a je přes něj vidět. Jenomže právě toto může být někdy pro ptáky velice těžké. Oni sklo nevidí, vrazí do něj. Pták letí tak rychlostí 30 až 40 km za hodinu a když do něčeho hlavou vrazí, tak ten střet končí velice často úhynem. A to je věc, se kterou by se mělo něco dělat, víme i jak by se to v řadě případů dělat a důležité je, aby se to skutečně dělalo."

Pomáhají třeba siluety ptáků, které se vylepují na skleněné plochy, nebo máte na to nějaký jiný recept?

"Můžeme říct, že i ty obrysy ptáků pomáhají, ale musí být na ploše rozprostřeny dostatečně hustě, protože tam nejde ani tak o ten tvar, o to, že by se ptáci báli nějakého namalovaného dravce. Oni nejsou tak hloupí, poznají, že to, co je nalepené a placaté, že jim neublíží. Vidí ale, že tam něco je a do toho místa nevrazí, snaží se mu vyhnout. Problém je, když je jedna taková silueta na veliké skleněné tabuli, třeba na autobusové zastávce někde nahoře v rohu, tak pták se sice vyhne siluetě, ale narazí o 10 cm vedle. Proto je důležité, aby cokoliv, čím se ty skleněné plochy pokrývají nebo zabezpečují, bylo plošné."

Vy jste zmínil, že červenka je jedním z ptáků, které můžeme velmi často potkat. Co si ale vlastně pod tím představit? Víte třeba, kolik jich v Česku je? Dá se to vůbec spočítat?

"Spočítat to jde, není to ale úplně jednoduché a není to ani přesný údaj. Je to odhad, poměrně hrubý odhad. Odhadujeme, že u nás hnízdí asi milion párů, tedy každé jaro je u nás na dva miliony červenek. To platí skutečně jenom na jaře, protože ve chvíli, kdy ptáci vyvedou mláďata, tak se to množství zněkolikanásobí. Ten pár vyvede 6 - 7 mláďat za sezónu, takže v létě je těch červenek mnohem více, až k 8 nebo 10 milionům."

Šance na přežití exotických druhů je malá

My jsme se původně sešli jen kvůli července, ale můžeme zmínit i aktuální událost. V úterý z pražské zoo uletěli ibisové skalní. Jakou šanci má exotický pták, třeba i papoušek, aby v našich podmínkách přežil?

"Těch papoušků není v Evropě vůbec málo. Dokonce ve městech, jako je Londýn nebo Brusel, jsou tisícové populace alexandrů malých, mníšků šedých, kteří tady rozhodně nejsou původní, pocházejí z chovů, uletěli a dokázali se tomu podnebí přizpůsobit, ale to je skutečně spíše výjimka. Pro valnou většinu takových uprchlíků platí, že se dříve nebo později stanou kořistí nějakého predátora, a tak svou životní pouť skončí, pokud se vůbec toho dožijí. Pokud uletí v zimě skutečně exotický druh, který potřebuje vysokou teplotu, tak tam je to otázka několika hodin.

Ani pokud je schopen přežít únik a klimatické podmínky, nemá pták vyhráno. Šanci na zapojení se a dlouhodobé přežití má hodně nízkou. Ti ptáci, i jiná zvířata z chovů, nemají přirozené instinkty, neumějí si obstarat přirozenou potravu, neví ani jaká vhodná potrava se v okolí vyskytuje. Jsou dezorientovaní, vůbec neznají takový obrovský prostor, neumějí se třeba ani vrátit ke zdroji potravy, který náhodou najdou. Všechno je to pro ně velmi složité a jen minimum zvířat je schopno dlouhodobě venku přežít. Nicméně pokud se to naučí, tak pak už přežije ledacos."