Ptákem roku už byl vrabec, skorec vodní, čáp nebo tetřev hlušec. Letos zvolila Česká společnost ornitologická červenku obecnou. Důvody, které k tomu ornitology vedly, vysvětlí host dnešního pořadu Panorama, ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek.
Červenka obecná, foto: Jiří Sedláček / ČSO
Proč jste vybrali letos právě červenku?
"Červenku jsme vybrali jako zástupce takových těch běžných druhů, se kterými se můžeme setkat dnes a denně prakticky kdekoliv - od městských parků, zahrad, křoví po divočinu v lese nebo u vody. To jsou všechno místa, kde ty červenky žijí, a na první pohled by se zdálo, že je to s nimi v pohodě, že jim nic vážného nehrozí, ale není tomu tak."
Co je ohrožuje?
Foto: Pascal Auricht, Public Domain
"To, co jim hrozí, a na co chceme právě tím výběrem ptáka roku upozornit, je problém nárazů do skel. Problém je ten, že sklo je úžasný materiál, není vidět a je přes něj vidět. Jenomže právě toto může být někdy pro ptáky velice těžké. Oni sklo nevidí, vrazí do něj. Pták letí tak rychlostí 30 až 40 km za hodinu a když do něčeho hlavou vrazí, tak ten střet končí velice často úhynem. A to je věc, se kterou by se mělo něco dělat, víme i jak by se to v řadě případů dělat a důležité je, aby se to skutečně dělalo."
Pomáhají třeba siluety ptáků, které se vylepují na skleněné plochy, nebo máte na to nějaký jiný recept?
Zdeněk Vermouzek, foto: Alžběta Švarcová, archiv Českého rozhlasu
"Můžeme říct, že i ty obrysy ptáků pomáhají, ale musí být na ploše rozprostřeny dostatečně hustě, protože tam nejde ani tak o ten tvar, o to, že by se ptáci báli nějakého namalovaného dravce. Oni nejsou tak hloupí, poznají, že to, co je nalepené a placaté, že jim neublíží. Vidí ale, že tam něco je a do toho místa nevrazí, snaží se mu vyhnout. Problém je, když je jedna taková silueta na veliké skleněné tabuli, třeba na autobusové zastávce někde nahoře v rohu, tak pták se sice vyhne siluetě, ale narazí o 10 cm vedle. Proto je důležité, aby cokoliv, čím se ty skleněné plochy pokrývají nebo zabezpečují, bylo plošné."
Červenka obecná, foto: Luis García, CC BY-SA 3.0 ES
Vy jste zmínil, že červenka je jedním z ptáků, které můžeme velmi často potkat. Co si ale vlastně pod tím představit? Víte třeba, kolik jich v Česku je? Dá se to vůbec spočítat?
"Spočítat to jde, není to ale úplně jednoduché a není to ani přesný údaj. Je to odhad, poměrně hrubý odhad. Odhadujeme, že u nás hnízdí asi milion párů, tedy každé jaro je u nás na dva miliony červenek. To platí skutečně jenom na jaře, protože ve chvíli, kdy ptáci vyvedou mláďata, tak se to množství zněkolikanásobí. Ten pár vyvede 6 - 7 mláďat za sezónu, takže v létě je těch červenek mnohem více, až k 8 nebo 10 milionům."
Šance na přežití exotických druhů je malá
Z pražské zoo uletěli ibisové skalní, foto: ČTK
My jsme se původně sešli jen kvůli července, ale můžeme zmínit i aktuální událost. V úterý z pražské zoo uletěli ibisové skalní. Jakou šanci má exotický pták, třeba i papoušek, aby v našich podmínkách přežil?
"Těch papoušků není v Evropě vůbec málo. Dokonce ve městech, jako je Londýn nebo Brusel, jsou tisícové populace alexandrů malých, mníšků šedých, kteří tady rozhodně nejsou původní, pocházejí z chovů, uletěli a dokázali se tomu podnebí přizpůsobit, ale to je skutečně spíše výjimka. Pro valnou většinu takových uprchlíků platí, že se dříve nebo později stanou kořistí nějakého predátora, a tak svou životní pouť skončí, pokud se vůbec toho dožijí. Pokud uletí v zimě skutečně exotický druh, který potřebuje vysokou teplotu, tak tam je to otázka několika hodin.
Exotičtí ptáci mají v našich podmínkách ve volné přírodě malou šanci na přežití, foto: Robert Michie, Free Images
Ani pokud je schopen přežít únik a klimatické podmínky, nemá pták vyhráno. Šanci na zapojení se a dlouhodobé přežití má hodně nízkou. Ti ptáci, i jiná zvířata z chovů, nemají přirozené instinkty, neumějí si obstarat přirozenou potravu, neví ani jaká vhodná potrava se v okolí vyskytuje. Jsou dezorientovaní, vůbec neznají takový obrovský prostor, neumějí se třeba ani vrátit ke zdroji potravy, který náhodou najdou. Všechno je to pro ně velmi složité a jen minimum zvířat je schopno dlouhodobě venku přežít. Nicméně pokud se to naučí, tak pak už přežije ledacos."
